jednací číslo: 37T 77/2017-373

ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud Praha – východ rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího
Wažika a přísedících Jany Cibulkové a Mgr. Martina Kučery v hlavním líčení konaném v
Praze dne 8.8.2017

takto:
obžalovaní

Xxxxxx XXXXX ,
nar. xx.x.xxxx v Mělníku, podnikatel, trvale bytem Xx xxxxx xx, Podolanka, okres Praha-
východ,

Xxxxx XXXX ,
nar. xx.xx.xxxx v Brandýse nad Labem, okres Praha-východ, starosta obce, trvale bytem
Xxxxxxxx xxx, Přezletice, okres Praha-východ,

jsou vinni, že
v době kolem 22:00 hodin dne 26.8.2016 v prostoru restaurace Na Statku situované v domě
č.p. 48 v Přezleticích, okres Praha-východ, v době jeho provozu a za přítomnosti přesněji
nezjištěného počtu nejméně však sedmi dalších hostů s vědomím společného útoku vůči
poškozenému Vlastimilu Furmánkovi, nar. xx.x.xxxx, jej s úmyslem zranit fyzicky napadli
tak, že obžalovaný Xxxxxx Xxxxx poškozeného uchopil za krk a v takovém sevření ho
zadržoval a znemožňoval mu uniknout, a poté obžalovaný Xxxxx Xxxx poškozeného nejméně
třikrát udeřil velkou silou rukou do obličeje, čímž poškozenému způsobili vícečetné
zlomeniny pravé spánkové kosti s lehkým vpáčením úlomků pronikajících do pravého
spánkového laloku mozku, krvácení do bradavkového výběžku vpravo, zlomeninu jařmového
oblouku vpravo, zlomeninu přední a zevní stěny pravé čelistní dutiny s lehkým vpáčením
úlomků a krvácením do čelistní dutiny, zlomeninu zevní stěny a spodiny očnice vpravo s
posunem úlomků a proniknutím vzduchu do měkkých tkání očnice a pohmoždění pravého oka
s krevním výronem pod spojivkou a otokem a krevním výronem očních víček vpravo,
přičemž tato zranění omezovala poškozeného při příjmu potravy a pohybu ústy po dobu
nejméně jednoho měsíce,
tedy
společným jednáním jednak jinému úmyslně způsobili újmu na zdraví, jednak se dopustili
veřejně výtržnosti,
čímž spáchali
jednak přečin ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, jednak přečin
výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku spáchané ve spolupachatelství dle § 23 tr.
zákoníku
a odsuzují se
obžalovaný Xxxxxx Xxxxx
podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve smyslu § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí
svobody v trvání 1 (jednoho) roku.
Podle § 81 odst. 1; § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na
zkušební dobu 3 (tří) let.
Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá, aby v průběhu zkušební doby dle
svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
obžalovaný Xxxxx Xxxx
podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve smyslu § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí
svobody v trvání 22 (dvaadvaceti) měsíců.
Podle § 81 odst. 1; § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na
zkušební dobu 4 (čtyř) let.
Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá, aby v průběhu zkušební doby dle
svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
Podle § 228 odst. 1 tr. řádu jsou obžalovaní povinni společně a nerozdílně zaplatit
poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, IČ 41197518, se sídlem Orlická 2020/4,
Praha 3 – Vinohrady, na náhradě škody částku 7.646,- Kč.
O důvodnění:
Okresní státní zastupitelství Praha - východ podalo dne 31.5.2017 na obžalované
Xxxxxx Xxxxxa a Xxxxxe Xxxx obžalobu pro spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví dle
§ 145 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku,pokračování
3
sp.zn.: 37T 77/2017
kterých se měli dopustit tím, že v době kolem 22:00 hodin dne 26.8.2016 v prostoru
restauračního zařízení situovaného v domě č.p. 48 v Přezleticích, okres Praha-východ, v době
jeho provozu a za přítomnosti přesněji nezjištěného počtu dalších hostů s vědomím
společného útoku vůči poškozenému Vlastimilu Furmánkovi, nar. 24.8.1959, jej s úmyslem
těžce ho zranit fyzicky napadli tak, že Xxxxxx Xxxxx poškozeného uchopil za krk a v takovém
sevření ho zadržoval a znemožňoval mu uniknout, poté ho oba obvinění společně, tj. Xxxxxx
Xxxxx i Xxxxx Xxxx dohromady nejméně šestkrát udeřili velkou silou rukou do obličeje, aniž
by se podařilo zjistit, kolikrát udeřil který z nich, čímž poškozenému způsobili vícečetné
zlomeniny pravé spánkové kosti s lehkým vpáčením úlomků pronikajících do pravého
spánkového laloku mozku, krvácení do bradavkového výběžku vpravo, zlomeninu jařmového
oblouku vpravo, zlomeninu přední a zevní stěny pravé čelistní dutiny s lehkým vpáčením
úlomků a krvácením do čelistní dutiny, zlomeninu zevní stěny a spodiny očnice vpravo s
posunem úlomků a proniknutím vzduchu do měkkých tkání očnice a pohmoždění pravého oka
s krevním výronem pod spojivkou a otokem a krevním výronem očních víček vpravo, přičemž
tato zranění omezovala poškozeného při příjmu potravy a pohybu ústy po dobu dvou měsíců.
Důkazy provedenými v hlavním líčení má soud za dostatečně prokázané, že
obžalovaní se dopustili skutku, jehož spáchání jim bylo kladeno za vinu. Skutek však byl při
zachování jeho totožnosti, a to jak v jednání, tak v následku, po provedeném dokazování
upřesněn a byl také oproti obžalobě jinak právně kvalifikován.
Obžalovaný Xxxxxx Xxxxx u hlavního líčení uvedl, že s panem Xxxxx, starostou
obce, dne 26.8.2016 zařizovali pro děti v obci loučení s prázdninami. Jelikož měli v pátek
nějaké firemní záležitosti, tak se sešli navečer v restauraci na náměstí, což je druhá restaurace
v obci, tam nestačili všechno dojednat, protože se tam striktně zavírá ve 22 hodin. V
restauraci na náměstí se sešli zhruba ve 20:45 hodin. Poté přešli do restaurace Na Statku, kde
byl volný stůl, sedli si ke stolu, probírali, co má kdo druhý den koupit. Mezi tím se pozdravili
s několika známými. Pan Xxxx najednou vstal, šel k panu Furmánkovi, kterého v té době
vůbec neznal, nevěděl, o koho se jedná, něco si tam povídali. Pan Xxxx se vrátil ke stolu, ptal
se ho, proč mu pan Furmánek nadával a ten říkal, že před 2 – 3 měsíci byl u něj pan Xxxxx s
panem Furmánkem a žádali o nějaký projekt rodinných domů v historické části obce a že
obecní zastupitelstvo to zamítlo a více se o tom nebavili. Na to konto byl konflikt už 3 neděle
před tímto konfliktem, kdy tam seděl pan starosta členové zastupitelstva a i těm pan
Furmánek nadával. Asi po 10 minutách od debaty se starostou začal pan Furmánek starostovi
nadávat, poté urážky směřovaly i na jeho osobu, trvalo to snad půl hodiny. Pan Furmánek ho
častoval slovy „čůráku zasranej, vlezprdelko“. Měl na sobě černé tričko a Furmánek mu říkal
„Ty máš černý tričko, tak ty v tý prdeli nebudeš vidět“ apod., všechno si to nepamatuje.
Furmánek seděl u prvního stolu, obkročmo na lavici, opřený o zeď a křičel na ně. Obžalovaný
dále uvedl, že ho dvakrát okřikl, on nepřestal, tak vstal, šel k němu, že ho důrazněji upozorní
na to, že ho nezná, nic mu neudělal. Jak k němu přicházel, pan Furmánek zvedal ruce,
připadalo mu, že jej chtěl napadnout nebo odstrčit, snažil se vstát, proto se mu v tom snažil
zabránit, chytil ho za oblečení na hrudi a snažil se, aby zůstal na místě, protože mu připadalo,
že ho chce napadnout fyzicky. Celý incident trval 10 až 15 vteřin, jelikož už měl z pana
Furmánka obavy, tak ho udeřil, v tu chvíli přistoupl pan Xxxx a začal je roztrhávat od sebe.
V tu chvíli už byl k panu Xxxxxx, tak neviděl, co přesně dělá. Šermovali tam rukama, jeho
úder byl to směřovaný na vrchní část těla. Kam přesně udeřil pana Furmánka, si přesně
neuvědomuje, zřejmě do obličeje, byl v tu chvíli docela rozrušený. Myslí si, že mu nemohl
způsobit poranění části obličeje. Neudeřil ho moc velkou silou, znemožňoval mu to sám pan
Furmánek, jak se pošťuchovali. Vedl jen jeden úder, byl to úder lehký, je přesvědčen, že
zranění popisovaná v obžalobě panu Furmánovi nezpůsobil. On jej také udeřil jednou do
ruky, po celou dobu incidentu seděl. Nevybavuje si, zda pan Xxxx pana Furmánka také udeřil.
Obžalovaný dále popisoval, že poté, co incident skončil, tak řekl, že jedou domů, pan
Xxxx nasedl na kolo a odjížděl, on šel do hospody zaplatit útratu. Když odcházeli, pan
Furmánek seděl na lavici jako před tím, žádného zranění si u něho nevšiml, ani
nepředpokládal, že by mohl nějaké zranění míst. Odešli, protože tam už nechtěli být. V
průběhu nadávek neodešli, protože jsme mysleli, že to přestane. Když odcházeli, neměli ještě
dopito. K dalším osobám obžalovaný uvedl, že co si pamatuje, tak tam ještě seděli pan
Xxxxxx, pan Xxxxx, ti seděli u stolu s poškozeným, dále paní Xxxxxxxx a Xxxxxxxx ještě s
nějakými dvěma ženami, údajně také pan Xxxx s rodinou, ale ty si nevybavuje. Do konfliktu
nikdo z přítomných hostů ani z personálu nezasahoval. K dotazu, proč nehovořil o konfliktu s
panem Furmánkem při své výpovědi na policii, obžalovaný uvedl, že se se k tomu vyjadřovat
nechtěl, nechtěl, aby se nedostalo ven něco, co by mu mohlo uškodit. Před soudem vypovídá,
protože se chce bránit. Dále obžalovaný uvedl, že chce zdůraznit, že následující den, když
skončila akce kolem 19. hodiny, si šel dolů do restaurace koupit cigarety, kde mají značku,
kterou kouří, a seděl tam pan Furmánek s panem Xxxxxxem a měli před sebou pivo. V tu
chvíli mu pan Furmánek padl do oka, ale nevšiml si, že by byl nějak vážně zraněný.
Obžalovaný Xxxxx Xxxx u hlavního líčení nejprve trval na tom, že se chce vyjádřit
k širšímu kontextu celého incidentu. Vyslovil, že v roce 2011 společně s několika
spoluobčany založit platformu „Přezleťáci“, občanské sdružení, které kandidovalo v
následujících volbách v roce 2014 proti koalici ODS a nezávislým kandidátům, kteří do té
doby vedli již druhé volební období obecní úřad. Měli pocit, že tam dochází k nějakým ne
úplně čistým finančním tokům a že jsou zvýhodňovány některé podnikatelské subjekty, které
jsou právě navázány na ODS, tím konkrétně myslí např. rodinu Xxxxxxx, resp. jejich firmu
Zahradnictví, která získala zakázku za několik set tisíc na úpravu parku a údržbu mateřské
školy, přesto že obec má vlastní technické služby, které úpravu prostor, nebo zeleně v celé
obci provádějí. Mimojiné napadali také záležitost pronájmu restaurace Na Statku, kterou měl
pronajatou pan Xxxxxx, jelikož nebylo příliš transparentní výběrové řízení a obec za několik
set tisíc zrekonstruovala prostory pro podnikání pana Xxxxxx a dodnes není úplně přesně
vyčísleno, kdo kolik peněz do toho investoval a zda jsou vůbec všechny zálohy, které pan
Xxxxxx vyúčtoval od obce, vyúčtovány. Po zvolení sdružení samozřejmě tyto záležitosti
zveřejňovali, těmto osobám se to samozřejmě nelíbilo, a tudíž s nimi nejsou v příliš dobrém
vztahu. Zároveň upozorňuje na to, že většina těchto osob je vázána na místní sdružení ODS,
anebo se jedná o jejich rodinné příslušníky. S panem Furmánkem se seznámil, když byl ve
funkci starosty někdy v listopadu 2014, kdy mu byl představen panem Xxxxxem jako určitá
styčná osoba, která zastupuje jeho zájmy v katastru Přezletic, jelikož pan Xxxxx je osoba,
která je už v poměrně vysokém věku, tudíž předpokládá, že to měl být jakýsi jeho zástupce
nebo pomocník. Následně jednali s panem Furmánkem poprvé o tom, že rodina Xxxxxových
dluží obci částku vyšší než 100.000,- Kč za připojení prostoru jejich podnikání na veřejnou
infrastrukturu, dodnes nebyla částka splacená a je předmětem vymáhání. Po dvou měsících se
pak přihlásil pan Xxxxx ml., který předložil obci jakési dvě studie na zástavbu prostor jejich
firmy a přilehlých pozemků, které měly být zastavěny bytovými domy v nepřiměřeném
množství, což komise pro strategický a územní rozvoj obce zamítla. Od té doby se datuje
poměrně negativní vztah těchto dotčených obyvatel (pana Furmánka a pana Xxxxxa) k jeho
osobě a k současnému vedení obce. Celá věc pak vrcholila dne 8.8.2016, když seděli s
několika zastupiteli a členy občanského sdružení v restauraci Na Statku po jednání komise
pro strategický a území rozvoj obce a čekali na zástupce firmy, která realizovala v obci
veřejné osvětlení. Odjel se zástupcem této firmy na kontrolu a pan Furmánek mezi tím slovně
napadl několik členů zastupitelstva plus osoby, které tam seděly z občanského sdružení
nevybíravě jim nadával. Když se vrátil, nadával sprostě i jemu. Došli k závěru, že je pod
vlivem alkoholu a bude lepší prostor opustit, tak se přesunuli z venkovní části restaurace do
části vnitřní. Pan Furmánek přišel i tam za nimi, začal zase nadávat, znovu se pustil do této
konverzace, nechtěli se s ním dále bavit, tudíž usoudili, že bude lepší ten prostor opustit. Mezi
tím odešel, a když pak vycházeli ven, pan Furmánek spal v opilosti venku u stolu.
Ke dni kdy došlo k projednávanému incidentu, obžalovaný Xxxx uvedl, že se asi v
21:30 setkal s panem Xxxxxem, se kterým připravovali veřejnou akci rozloučení s
prázdninami. Jelikož byli oba dva pracovně zaneprázdněni, sešli se, aby doladili některé
podrobnosti týkající se nákupu. Když přišli do restaurace na náměstí, bylo 21:30. Tato
restaurace zavírá striktně ve 22 hodin, a protože potřebovali dořešit ještě nějaké věci, tak se
přesunuli do restaurace Na Statku, kde bylo ještě otevřeno. Po příchodu se pozdravil s
několika osobami – s paní Xxxxxxx, Xxxxxxx, bylo tam poměrně dost lidí, posadili se
ke třetímu stolu vlevo od vchodu do restaurace, který byl volný. Posadil se na vzdálenější
lavici – vlevo od vchodu, pan Xxxxx seděl proti němu. U prvního stolu hned vlevo od vchodu
do restaurace seděli pan Furmánek, pan Xxxxxx a pan Xxxxx, jiné osoby si nevybavuje. Ve
chvíli, kdy zaregistroval pana Furmánka, zvedl se a zeptal se ho, zda nebude pokračovat ve
svých útocích proti jeho osobě, nechtěl, aby tam došlo k nějaké slovní potyčce nebo k
nějakému konfliktu. Pan Furmánek mu podal ruku, říkal, že to byl opilecký exces, a dále
říkal, že to bude v pořádku. Z toho důvodu tam zůstali, posadil se zpět a s panem Xxxxxem asi
půl hodiny konzultovati nějaké věci. Pak se ale do nich začal pan Furmánek navážet, vyčítal
jim, že zakázali hraní her v restauraci Na Statku, že brání lidem v podnikání. Snažili se ho
slovně zastavit, ať si jich nevšímá, že tam není v roli starosty, že tam řeší soukromé věci.
Začal jim sprostě nadávat do čůráků, do blbečků. Panu Xxxxxovi říkal, že je vlezdoprdelka a
debílek, že se snaží starostovi zavděčit. Pak pana Furmánka začali okřikovat i další hosté, na
jednu dámu se obrátil se slovy „drž hubu, krávo“ nebo něco takového. Pan Xxxxx se pak
zvedl od stolu, myslel si, že jde na WC, nebo koupit cigarety. Vzápětí ale viděl, že tam došlo
k nějakému přetahování mezi ním a panem Furmánkem, který seděl obkročmo na lavici, záda
měl opřeny o zeď, resp. o mříž, viděl, že tam dochází k mávání rukama. Zvedl se od stolu,
obešel ho, došel k nim, lavici překročil, aby měl lepší stabilitu, byl tak čelem k panu
Furmánkovi, který seděl obkročmo na lavici, opřený o zeď, pana Xxxxxa měl po své levé
ruce. Snažil se mezi ně vklínit a rozdělit je, a to poměrně velkou silou, protože pan Furmánek
se snažil vstát a sápal se po panu Xxxxxovi a pan Xxxxx se ho snažil udržet v té pozici vsedě,
protože zřejmě došel k tomu názoru, že pan Furmánek je asi pod vlivem alkoholu a chtěl ho
napadnout. Je možné, že v průběhu přetahování možná pan Furmánek pana Xxxxxa udeřil z
boku do ruky nebo do těla. Z toho, co viděl (létaly tam ruce, bylo to hektické), nemůže
vyloučit, že ho někam trefil. Poté co se mu je podařilo rozdělit, tak se okamžitě z restaurace
sebrali a odešli, i když neměli dopito. Pan Xxxxx řekl, že jde zaplatit, on si vzal kolo a odjel
domů. Že by měl pan Furmánek v tu chvíli nějaké viditelné zranění, nezaregistroval.
Obžalovaný Xxxx k dotazu, proč se k popisu napadení nevyjádřil už v přípravném
řízení, uvedl, že tak učinil po poradě se svým obhájcem s tím, že bude lepší vypovídat až u
soudu. Na policii to neřekl, protože v té době nebyl obeznámen s tím, co kdo vypovídá. Za
svou osobu nemá pocit, že by něco špatného udělal, spíše se snažil, aby k něčemu špatnému
nedošlo. On osobně rozhodně panu Furmánkovi zranění nezpůsobil, domnívá se, že ani pan
Xxxxx mu nemohl způsobit tato zranění, když ho držel. Obžalovaný dále popisoval, že dne
29.8.2016 mu pan Furmánek volal mezi desátou a dvanáctou hodinou, zařizoval tehdy něco
mimo kancelář, a chtěl konflikt řešit. Řekl mu, že bude ve 13 hodin zpět. Telefonoval mu,
zdálo se mu, že je úplně v pořádku, nevykazoval žádné známky zranění, ani o nich nehovořil.
Když 29.8.2016 byl v pořádku a on ho vyzval, aby přišel na úřad a tam se následně
nedostavil, tak se domníval, že to už asi řešit nechce nebo to s někým konzultoval a chce to
řešit nějakou jinou cestou. V každém případě, podle jeho názoru musel být ještě 29.8.2016 ve
stavu, který není poté popisován v lékařských zprávách.
Obžalovaný dále doplnil, že celá záležitost měla další politickou dohru, kdy zástupci
volené části zastupitelů ODS a opoziční nezávislí zastupitelé se pokusili na základě šetření
finančních neshod, které jsou v obci a právě použitím trestního oznámení pana Furmánka
vyvolat úplně nové volby a pokusit se shodit současné zastupitelstvo a záměr, který v tom
vidí, je ten, že se snažili zastřít finanční záležitosti, které tam probíhají. Panu Xxxxxx dříve
adresoval dopis, který se týkal upozornění na neoprávněné provozování černé herny, neboť
od občanů se mu doneslo, že tam každý pátek, či osobu dochází k hraní hazardních her.
Doručil mu oficiální dopis z úřadu, aby zabránili hraní hazardních her. Pana Xxxxx zná roky,
jeho manželka chodila s jeho ženou do školy, jako přátelé se nestýkají, ale znají se 25 let. Od
doby, co se stal členem místní organizace ODS a byl ve spojení s bývalým vedením obce,
nějaké zvláštní dobré vztahy nemají, byl členem opoziční části zastupitelstva. Pan Xxxxxxx
Xxxx je místopředsedou místní organizace ODS v Přezleticích a býval i členem zastupitelstva.
Když neobnovili spolupráci s Xxxxxx, v té době chodila do mateřské školy jeho dcera s
manželkou a potkávaly se tam se snachou pana Xxxx, a ta ji přestala zdravit, pak i jeho.
Xxxxxxx Xxxx s ním od té doby nekomunikuje, ani na pozdravy neodpovídá. O tom, že se
neprodlužuje přímé zadávání technických prací panu Xxxxx, se rozhodlo na začátku roku
2015. O tom, že pozemky, které vlastní pan Xxxxx nebudou prozatím zaneseny do změny
územního plánu, bylo rozhodnuto v průběhu roku 2015 do 2016. Neřekli, že o tom nebudou
jednat, ale studie, které byly předloženy, neodpovídaly požadavkům územního plánu a žádali,
aby byly doplněny a upraveny tak, aby byly v souladu s územním plánem, co se týká stylu
zástavby. V roce 2016 končila panu Xxxxxx nájemní smlouva, měl v pronájmu jak
restauraci, tak obchod, smlouva měla běžet do prosince 2016. Co se týče Xxxxxxx, tam
jakákoliv zakázka, služby pro obec, je otevřená záležitost. V létě 2016 jsme možná řešili pana
Xxxxx, který dlužil peníze a dluží peníze do dnešního dne. Z projektu rodinných domů, který
předkládali Xxxxxovi, mohla těžit bývalá starostka za ODS paní Xxxxxx, získala by tím
významnou výhodu v tom, že by došlo ke zhodnocení jejích pozemků, jelikož protilehlý
pozemek proti areálu Xxxxxa vydávala firma Xxxxx v té době za to, že ho pod nějakou
smlouvou o smlouvě budoucí, a pokud by došlo k povolení této výstavby, tak by došlo k
propojení přístupového koridoru na komunikaci právě z pozemků, které jsou ve vlastnictví
Ing. Vrecionové, tudíž by se pozemek významně zhodnotil. Cena stavebního pozemku v
Přezleticích se pohybuje mezi 3.500,-Kč – 4.000,- Kč za m2 a jej í pozemek, který by tím byl
zpřístupněn, má 4000 m2.
Dále byl u hlavního líčení vyslechnut poškozený Vlastimil Furmánek, který uvedl,
že při návštěvě restaurace Na Statku dne 26.8.2016 kolem 22 hodiny po usednutí ke stolu si
dal pivo, Fernet a vedl debatu jak s panem Xxxxxxem, který seděl u jeho stolu, tak se
servírkami. Po nějaké chvíli se tam objevil pan Xxxx s nějakým kamarádem a v následné době
došlo k tomu, že jej pan Xxxx kontaktoval, co proti němu má. Říkal mu, že se mu nelíbí
způsob práce a jak to tam na úřadě vedou. Vznikla z toho slovní potyčka a výměna názorů,
starosta s kamarádem tvrdili, že to dělají dobře, on tvrdil, že to dělají hůře, než bývalé
představenstvo, potyčka gradovala. Není si osobně vědom žádných výhrůžek, sprostá slova
tam možná padla – říkal jim, že jsou mafiáni, že si z toho udělali s.r.o. Připouští, že byl
arogantní a jízlivý. Není si vědom, že by jim nadával do „čůráků“, ať jdou do prdele, ale
nevylučuje to. Pan Xxxx se jej ptal na nějaké okolnosti v areálu pana Xxxxxa, co se tam děje,
kdo tam je apod. Odmítl na to odpovídat s tím, že je to věc majitele, on říkal, že to vědět
musí, že je starosta. V průběhu verbálního střetu seděl na lavici u zdi, komunikoval s panem
Xxxxxxem, když slovní výměna vygradovala do toho, že řekl před svědky, že to dělají hůř,
než představenstvo minulé, vstal kamarád pana Xxxx a říkal mu, aby odešel, říkal mu: „Vstaň
a vypadni,“ přitom ho chytil za krk. Snažil se mu z úchopu vykroutit, najednou se vedle něj
objevil pan Xxxx a ten jej z půl metru udeřil do pravé části obličeje, zhruba po druhé nebo třetí
ráně asi omdlel a nepamatuji si nic dalšího. Dvě rány vnímal, třetí vnímal jakoby z dálky,
všechny byly do stejného místa. Byl udeřen opakovaně na stejnou oblast oka a spánku. Když
pomine úchop za krk a nebude to považovat za útok, tak útok byl zahájen až příchodem pana
Xxxx. Pan Xxxxx jej v podstatě držel a první ránu si uvědomuje od pana Xxxx, včetně těch
dalších dvou. Když jej pan Xxxxx uchopil za krk, chtěl se z úchopu vymanit, říkal mu: „Dej
mi pokoj, nikam nepůjdu, já si tady sedím.“ Xxxxx se ho snažil odtáhnout od zdi, kde byl
opřený a vzápětí přišly ty rány. Od úchopu panem Xxxxxem do první rány uběhly tři čtyři
vteřiny. Připadalo mu, že oba pánové k němu přišli současně za sebou. Pan Xxxxx ho určitě
držel při první a druhé ráně, dále neví. Kdyby ho obžalovaný Xxxxx nedržel, snažil by se
úhyby ranám vyhnout.
Poškozený pokračoval, že když se pak probral, neví, zda tam obžalovaní ještě byli, to
nevnímal. Vnímal to, že jej zvedají na lavici, že jej oplachují nějakými ručníky. Když se
probral, seděl na lavici, nevím, zda před tím seděl nebo ležel. Ošetřovala ho paní Xxxxxxxx a
paní Xxxxxxxx. V přístřešku u stolů byly tváře, které zná od vidění, ale kdo přesně tam byl,
neví. Vím, že tam byl pan Xxxxxx, pan Xxxxxx, jeho manželka, servírka, starosta, lidé ze
sousedství, které zná do vidění, které potkávám u krámku s potravinami. Rodinu pana Xxxx
nezná. Když jej ošetřili zhruba po 10 až 15 minutách, kdy na něho všichni mluvili, ptali se,
zda chce zavolat sanitku. Říkal, že ne a šel domů, tam dorazil v pořádku. V tu chvíli po
incidentu bolest necítil, při cestě domů už ano. Doma šel rovnou do postele, krvácel silně z
nosu a měl bělmo v oku zalité krví. Ošetření pak vyhledal až dne 30.8., protože do té doby si
myslel, že to přejde. V pondělí, když jej viděl pan Xxxxx, tak říkal, že to nepřichází v úvahu,
volal do Nemocnice Na Bulovce a oznámil mu, že v úterý brzy ráno tam má přijít na
vyšetření. Pan doktor si jej chtěl v nemocnici nechat, on to ale odmítl a na revers šel domů.
Nasadili mu antibiotika, doktor říkal, že to má ledovat a v případě komplikací měl volat, nebo
se nechat přivézt. Komplikace, otoky, bolesti pomalu odeznívaly. Po ošetření dva až tři týdny
na polévkách, nápojích, ukousat něco tužšího nepřicházelo v úvahu, maso ukousal tak po
dvou měsících. Extrémní bolest přetrvávala tři až čtyři neděle, s přemáháním pak žil další
měsíc. První měsíc v práci vůbec nefungoval, po měsíci se do práce zase zapojil, protože je to
sedavé zaměstnání. Poškozený upřesnil, že lékaře dříve nevyhledal, protože to bral tak, že
dostal pěstí do obličeje a odezní to. Má averzi z lékařského prostředí a myslel, že to ustojí.
Než vyhledal lékařské ošetření, tak panu Xxxxxx volal s tím, že tedy došlo k nějakému
incidentu a byl by rád, aby si to nějak vyříkali. V první chvíli s tím souhlasil, ale že má
program a že se ozve. Už se ale neozval, ve chvíli, kdy se s ním telefonicky spojil, tak s ním
jednal vstřícně. Po incidentu se mě nikdo nesnažil kontaktovat, ani se mi nikdo neomluvil.
Poškozený dále k dotazům obhájce vypověděl, že neví, proč se pan Xxxx dne
26.8.2016 zajímal o objekt pana Xxxxxa. Ví, že tam byly nějaké projekty, v průběhu 15 až 20
let nazpět tam bylo mnoho projektů. Neví, co pan Xxxxx připravuje. Je rozvedený, nebydlí s
rodinou, po dobu několika let v areálu pana Xxxxxa bydlí, pomáhá mu udržovat objekt, dělá
drobnou údržbu, a využívá kancelářských prostor ve věci řešení firmy XXX. Žije z úspor a z
toho, co mu poskytne pan Xxxxx a jeho syn. Protože pro něj pracuje, necítí se mu být
dlužníkem. S ohledem na to, že pachatelé nebyli ochotni přijmout jeho nabídku projednat věc
mezi chlapy, považuje to z jejich strany za prezentaci jejich agresivního a arogantního
chování. Pan Xxxx neunesl veřejnou kritiku jeho práce. Následující den restauraci Na Statku
určitě nenavštívil. Zhruba asi 14 dní po incidentu se to dozvěděla bývalá starostka paní 
Xxxxxx a ta mu nabídla právní nebo lékařskou pomoc ve věci. Ona byla vždy slušná a
cítila potřebu mu pomoci. Nabídla to bezprostředně jako občanskou pomoc. Měsíc poté, co
prodělal první ošetření, při situaci, kdy na něj primář naléhal, aby zůstal v nemocnici,
podepisoval revers, že chce mít amXxxxntní léčbu doma, bylo s primářem dohodnuto, že v
případě, když bude mít nějaké komplikace, zavolá, nebo se tam nechá přivézt. Po měsíci měl
přijít na kontrolu. Léčba probíhala postupně, problémy postupně odeznívaly, jiné zdravotní
středisko nevyhledal. Má problémy se stabilitou, má psychické problémy, kdy se mu situace
napadení v noci vrací, budí se, v jedoucím dopravním prostředku má závratě, chystá se k
odborníkovi, se kterým chce zkonzultovat trvalé následky, které přetrvávají. Automobil
neřídí.
Obžalovaný Xxxxx k výpovědi poškozeného uvedl, že jej několikrát viděl přijet
červenou Audi do obchodu. Na to poškozený uvedl, že když jsou zavřené obchody v
Přezleticích, tak se pomalou rychlostí dopravím do Vinoři nakoupit. V omezené míře tedy
řídí.
Poškozenému byly přečteny výpovědi obžalovaných, uvedl k nim, že jsou lživé,
nepravdivé, charakterizují i důvody, proč si pana starosty neváží a proč ho považuje za
arogantního grázla, snaží se zbavit chlapské odpovědnosti, snaží se ovlivňovat svědky,
zpochybňovat výpovědi, které by dokládaly skutek, který se stal. Přesto mu poslali návrh na
finanční vyrovnání ve výši 100.000,- Kč, kde se uvádí, že byl pachatelem pouze pan Xxxxx.
S ohledem na rozpory ve výpovědích obžalovaných a poškozených soud přistoupil ke
konfrontaci poškozeného postupně s oběma obžalovanými ve smyslu § 104a tr. řádu. Všem
byl položen stejný dotaz k odpovědi: „Jak probíhalo fyzické napadení?“
Obžalovaný Xxxxx k poškozenému v rámci konfrontace uvedl: „Předcházelo tomu
bezdůvodní slovní napadání mojí osoby, že jsem vlezldoprdel pana starosty apod. Dvakrát
jsem vás okřikl, vy jste nedal pokoj, pak jsem k vám přistoupil a vy jste nejdřív začal slovy:
Co děláš ty čůráku?, pak jste začal mávat rukama, myslel jsem si, že chcete vstát, došlo k
potyčce a já jsem vám jednu vrazil, v tom tam přišel Xxxx a začal nás roztrhávat, nezačal Vás
bít, celé to trvalo tak 15 vteřin.“ Poškozený Furmánek v rámci konfrontace s obžalovaným
Xxxxx k němu uvedl: „Lžete, to jak to popisujete, neodpovídal ani tomu, co jste prvně řekl
na policii. V rámci kamarádského vztahu s Xxxxx z nezjištěných důvodů, když jsem kritizoval
práci Xxxx jakožto starosty, jste byl aktivnější, než bylo zdrávo, přišel jste ke mně, chytil jste
mě za krk, a vyhrožoval mi, vzápětí přišel starosta a brutálně mě napadl, jsem přesvěcen, že
jste mě neuhodil, a nechápu, proč berete vinu za pana starostu, když máte rodinu.“
Obžalovaný Xxxx k poškozenému v rámci konfrontace uvedl: „Z mého pohledu to bylo
tak, že Formánek nám hrubě nadával delší dobu, Xxxxx ho uchopil za oblek, já jsem se snažil
potyčce zabránit, a nevylučuji, že když jsem vás roztrhával, tak mohlo k nějakému úderu dojít,
ale nemělo to žádný úmysl.“ Poškozený Furmánek v rámci konfrontace s obžalovaným Xxxxx
k němu uvedl: „Při kritice vaší práce, jsem se dotknul tématu, které je řešeno na policii, váš
kamarád byl akčnější, než bylo zdrávo, přišel ke mně, chytil mě a vy jste mě napadl, pak jste
odjeli, nezavolal jste pomoc, a policii, vy jste ten incident neustál, měl jste vyzvat tedy
vedoucího hospody, aby mě vykázal.“
Všichni tři konfrontovaní v průběhu tohoto procesní úkonu při svých výpovědích stáli
proti druhému konfrontovanému a svou výpověď směřovali přímo k němu, neuhýbali
pohledy. Obžalovaný Xxxx pouze občasně své vyjádření směřoval soudu.
Soud dále vyslechnul u hlavního líčení svědky, kteří měli být přímými svědky
konfliktu mezi poškozeným Furmánkem a obžalovanými, konkrétně Xxxxxxx Xxxxxxa,
Xxxxxxx Xxxxxa, Xxxxxxx Xxxx, Xxxxx Xxxx, Xxxxx Xxxxx, Xxx Xxxxxxx, Xxxx
Xxxxxx a dále svědky, kteří měli být nepřímými pozorovateli konfliktu, tedy měli se
v předmětnou dobu pohybovat v okolí, konkrétně svědky Xxxxx Xxxxx, Xxxxxx Xxxxxx a
Xxxxxx Xxxxxx.
Svědek Xxxxx Xxxxxx nejprve spontánně a krátce uvedl, že dne 26.8.2016 došlo k
incidentu, kdy se poprali pan Furmánek, který byl napaden a zbit panem Xxxxxem a panem
Xxxxx. K dotazům pak doplnil, že před incidentem tam byly slovní potyčky, pánové se
napadali vzájemně. O co šlo, si už není jistý, nepřipadalo mu to jako něco mimořádného,
týkalo se to i úřadu obce. Seděl u stolu s panem Furmánkem a s panem Xxxxxem. U dalšího
stolu seděli obžalovaní a pak opodál paní Xxxxxxxx s paní Xxxxxxx, vzadu u stolu seděla
rodina Xxxxxxx. Ti tam byli všichni v době napadení. Byly tam mezi nimi slovní potyčky,
napadali se vzájemně. Pak už ví, že se najednou prali. K napadení pana Furmánka došlo na
místě, kde seděl s panem Furmánkem, který napřed seděl naproti němu, v době napadení pak
seděl vzadu u zdi. Byly tam nějaké dohady a pak došlo k tomu fyzickému napadení pana
Furmánka. Pana Furmánka napadl nejprve pan Xxxxx, který ho začal bít do horní části těla,
neví, zda přímo do obličeje. Neví, zda ho bil pěstmi nebo mu dával facky. Myslí, že to bylo i
do obličeje. Jak k tomu docházelo, si přesněji nepamatuje. Pan Furmánek se snažil bránit, ale
neví, zda se mu podařilo udeřit pana Xxxxxa. Pan Xxxx pak pana Furmánka bil také. To bylo
až po panu Xxxxxovi. Takových incidentů moc nezažil, ale je to už rok a má to zkreslené. Byl
určitě opilý, bližší údaje si nepamatuje. Pamatuje si přesně, že pana Furmánka zbili Xxxx
s Xxxxxem a pan Furmánek byl pak ošetřován. Pan Xxxx bil pana Furmánka také do horní
části těla. Neví, zda pěstmi nebo fackami, bili ho do ramenou a obličeje. Kam přesně do
obličeje ho bili, už neví. Úderů bylo určitě více ze strany pana Xxxxxa. Kolik úderů bylo ze
strany pana Xxxx, neví, možná jeden nebo dva. Při napadení pana Furmánka byl pan Xxxxx
agresivnější, ten byl u pana Furmánka první. Útok trval chvilku, zhruba do minuty, bylo to
krátké. Agresivita obžalovaných byla vysoká, což ho překvapilo. Snažil se pana Xxxxxa
odstrčit, a říkal mu, ať toho nechá. Pan Xxxxx dělal, že to nevidí, přesně neví, co dělal, ženské
tam od vedle, tedy Xxxxxxxx a Xxxxxx, tam něco křičely, ale fyzicky do toho nikdo
nevstupoval. Pan Furmánek po napadení vypadal normálně, měl krev v obličeji, ošetřovali ho,
chtěli mu zavolat sanitku. Pan Xxxxx s panem Xxxxx se pak sebrali a odešli, myslí si, že pan
Furmánek byl opilý, on sám toho ale také vypil dost. Svědek dále doplnil, že nikdo z
obžalovaných se na něj nesnažil od doby incidentu působit. Druhý den v restauraci pan
Furmánek určitě byl, možná to bylo třetí nebo čtvrtý den, po incidentu tam určitě byl.
Svědkovi bylá dále k odstranění rozporů přečtena část jeho výpovědi z přípravného řízení,
kdy uvedl, že se s Furmánkem potkali druhý den u hospody Na Statku anebo v krámě, u stolu
ale neseděl, svědek uvedl, že je to tak, jak bylo čteno. Pár dní poté tam pan Furmánek byl, pak
už ne, možná se potkali u hospody nebo v krámě, neví, zda si na chvíli sedl nebo ne a pak
delší dobu do hospody nechodil.
Svědek Xxxxxx Xxxxx u hlavního líčení uvedl, že byl tehdy v restauraci na večeři, u
stolu seděl mj. pan Furmánek, poté přišel pan Xxxx s panem Xxxxxem, všechny zná. Po
příchodu pana Xxxx a pana Xxxxxa se pan Furmánek za nějaký předešlý incident omlouval
pánům. Po konzumaci dalších a dalších panáků pan Furmánek změnil svoje chování, až
narostlo ve sprosté nadávání. Byl znechucen vývojem událostí, říkal si, nemusí toto
poslouchat a řešil svoje věci na internetu. Vyústilo to v to, že tam létala velmi sprostá slova
jako „zkurvení čůráci jako vlaštovky“. Byl překvapen, jaká slova pan Furmánek používá,
obžalovaní se ho snažili zklidňovat. Celou situaci nijak extrémně nepozoroval, protože byl
zaujatý pozorováním internetu. Byla tam jakási strkanice. Seděl u stolu s panem Furmánkem,
nebyli tam ale spolu, u stolu byl ještě pan Xxxxxx, u hádky pak byly přítomna paní
Xxxxxxxx a paní Xxxxxxxx, ty byly z vedlejšího stolu. Xxxxxx zná, ale nevybavuje si, zda
tam také byli, nemůže to potvrdit ani vyvrátit. Svědek Dále uvedl, že nezaregistroval, že by
někdo z obžalovaných fyzicky napadl pana Furmánka. Vzhledem k tomu, že se tam trochu
pošťuchovali, zřejmě na svých místech nezůstali. Pánové asi chtěli, aby přestal se svými
slovními výpady, tak se postavili. Sledoval internet, a to, co se dělo mu připadalo naprosto
bezvýznamné. Pravděpodobně sledoval nějaké sportovní utkání, myslí, že k žádnému
fyzickému napadení pana Furmánka nedošlo, neregistroval to. Kdyby se tam něco závažného
dělo, asi by se na to kouknul. Nepřipadalo mu to nijak závažné. Kdyby někdo chytl toho
druhého tzv. za „flígr“, asi by zvedl oči. Ten večer ani neviděl, že by někdo byl ošetřován, že
by z někoho tekla krev, nezaregistroval to.
Svědek Xxxx Xxxx u hlavního líčení nejprve spontánně uvedl, že dne 28.6.2016
došlo v restauraci Na Statku k potyčce, jeden muž držel pana Furmánka a druhý ho bil. Bylo
grilování, seděli, jedli, probíhalo to v klidu. Pak přišli obžalovaní a strhla se tam ostřejší
debata, byly na ně nějaké narážky, pak se to uklidnilo. Kolem 23. hodiny se semlel incident,
že jeden z obžalovaných držel poškozeného a druhý ho bil pěstí. K dotazům pak uvedl, že
obžalovaného Xxxx viděl na nějakých akcích, že tam promlouval, osobně s ním nehovořil.
Není z obce Přezletice, obžalovaného Xxxxxa nezná vůbec, v ten večer ho vědomě viděl
poprvé a pana Furmánka také. U stolu seděl se svým otce a manželkou, která přijela z jiné
akce autem, seděli pod přístřeškem na druhé straně, než seděl poškozený, na fotografii svědek
ukázal, že to bylo u čtvrtého stolu v řadě počítáno od dveří do restaurace. Dále uvedl, že pan
Furmánek seděl u prvního stolu od dveří s panem Xxxxxxem a ještě s jedním mužem, kterého
jménem nezná. Obžalovaní seděli u druhého stolu, vedle stolu pana Furmánka, u třetího stolu
nikdo neseděl, s manželkou a otcem sedělí u čtvrtého stolu. Incident byl takový ostřejší,
dohadovali se, nadávali si, na přesné nadávky si nepamatuji. Řekl by, že si to navzájem
vraceli, pak se to uklidnilo. Před fyzickým útokem nebyl žádný křik. Zvedl hlavu a viděl, že
pan Xxxxx pana Furmánka drží a pan Xxxx ho bije. Pan Xxxxx stál z boku, protože pan
Furmánek seděl obkročmo na lavici, pan Xxxx ho atakoval asi šesti ranami do obličejové části.
Jak to viděl, přišlo mu, že všechny rány šly do obličeje, rány šly v rychlejším sledu za sebou,
ale ne jako když se boxuje do boxovacího pytle, rány nepočítal, ale myslí si, že to bylo šest až
sedm ran. Měl tendenci se zvednout a jít pomoct panu Furmánkovi, ale byl zadržen, aby se do
toho nepletl. Nikdo od jiných stolů nešel na pomoc panu Furmánkovi, možná se ozývali
pouze verbálně. Byly tam čtyři dámy u jednoho stolečku. Po tom napadení se o pana
Furmánka postarala obsluha, ptali se ho, zda se nemá zavolat sanitka, seděl na lavici a otíral si
obličej od krve, viditelná zranění jako např. roztržený obličej, neviděl. Po tom incidentu pan
Xxxx ještě něco pronesl a po pár pokusech nasedl na kolo a odjel. Řekl něco na způsob: „Ještě
jednou a zabiju tě, hajzle“.
Svědkyně Xxxxx Xxxxx u hlavního líčení uvedla, že do restaurace přijela později, jela
z jiného srazu, přijela kolem 22:30 hodin, půl hodinky seděli s tchánem a s manželem u stolu,
u dalšího stolu seděl starosta s jedním mužem. Poškozený, který seděl u prvního stolu, mu
říkal, že je starosta k ničemu, že je arogantní, neumí jednat s lidmi. Vedle u stolu seděly tři
nebo čtyři paní, ty se zastávaly pana starosty, že to dělá dobrovolně, že za to nic nebere, že
když je Furmánek tak chytrý, že to může dělat sám. Z ničeho nic se zvedl pán, který seděl s
panem starostou (není si jistá, zda je to obžalovaný Xxxxx, co sedí v jednací síni). Neví, zda
tam došlo k nějaké slovní přestřelce mezi nimi, ten muž se vymrštil, držel poškozeného, hned
za ním vyskočil starosta a bil poškozeného do hlavy, který hlavou narážel do zdi, kterou měl
za sebou. Incident skončil, starosta „nasedl“ na kolo a ještě říkal, že ho příště zabije. Ten
druhý muž zaplatil a odešel. Ran mohlo být asi šest. Po útoku byl poškozený úplně mimo,
dodnes jí mrzí, že nezavolala záchranku. Pak tam servírka Xxxxx přinesla led, ledovali mu
to, ptali se ho, zda nechce zavolat záchranku, nechtěl, tak to už nijak neřešili. Dále tam
poškozený seděl a zůstal tam s lidmi, co tam seděli před tím. Starosta byl tak opilý, že na kolo
nemohl normálně nasednout, po druhém, třetím pokusu se na něj vydrápal a kličkovatě odjel.
Svědek Xxxxxxx Xxxx u hlavního líčení uvedl, že tehdy bylo v Přezleticích
grilování, seděli u stolu číslo 4, pak přišli obžalovaní, sedli si ke stolu číslo 2, a začala tam
slovní rozepře s panem Furmánkem, kdy slyšel pana Furmánka říkat, že starosta je někdy
arogantní. Seděl k obžalovaným zády. Syn mu pak řekl, že se začínají pošťuchovat a když se
otočil, viděl, že ji Xxxx Furmánkovi švihnul. Dále seděly u bližšího stolu ještě čtyři paní.
Viděl, jak se starosta otočil a šel pryč, pak se otočil k Furmánkovi a říkal mu, že příště ho
zabije, pak nasedl na kolo a odjel. Slovní rozepři neposlouchal, byly to klasické hospodské
kecy, typu, že zastupitelstvo nic nedělá apod. Hádka byla oboustranná. Neví, zda padala
nějaká sprostá slova, myslí si, že ne. Když Xxxx dával pěstí Furmánkovi, tak ho Xxxxx držel,
pan Furmánek se nemohl bránit. Údery viděl na vlastní oči, viděl tři, ve výhledu mu nikdo
nebránil. Otočil se tělem, syn seděl proti němu, nebránil synovi ve výhledu, viděl vše přímo.
Pan Furmánek se mu po útoku, když ho vzkřísili, zdál zelený, zda měl někde krev, neví. S
obžalovanými neměl nikdy žádné spory, překvapilo ho hodně, že pan Xxxx někoho napadl,
podle něj má mít starosta vždy chladnou hlavu. Neví o tom, že by byl Xxxx agresivní, ale
slovně je tvrdší, má své jednání, které je vůdcovské. Nečekal by, že by byl tohle schopný
udělat. Svědek dále k dotazu obhajoby uvedl, že neví o tom, že členové ODS nějak reagovali
na incident, je členem ODS, místopředsedou není, pokud je na stránkách uveden jako
místopředseda ODS, i když o tom neví, tak je to asi proto, že tuto funkci dříve zastával. Myslí
si, že s panem Xxxxx má normální korektní vztahy.
Svědkyně Xxxx Xxxxxxxx u hlavního líčení nejprve k výzvě k popisu incidentu
popsala, že přišla na grilování, sedla si ke stolu, kde seděla kamarádka Xxxxxxx, jinak si
nepamatuje nic a nic neviděla. Pan Furmánek tam něco vykřikoval. K dotazům pak uvedla, že
pan Xxxx s panem Xxxxx přišli a u jejich stolu s nimi mluvili. Byla na grilování a dala si
víno. Nedělo se tam nic, co by ji zaujalo. Dala si jídlo a pití, slyšela hlasitější mluvení,
nerozuměla, co se povídá. Nebyla to hádka, asi to bylo hlučnější povídání. Chování pana
Furmánka jí nepřišlo nevhodné. Nic nikomu nevyčítal, měl vyšší hlas, ale obsah hovoru neví,
bylo to daleko. Neví, zda panu Xxxxxx vyčítal vedení obce, neví o tom, že by se zastávaly
pana starosty. Neví, kdo odcházel dřív, zda ony nebo pan Furmánek, seděly, bavily se. V
kolik odešla domů, si nepamatuje. Myslí, že viděla pana Xxxx s panem Xxxxxem odcházet.
Neví, zda tam došlo k nějakému fyzickému incidentu, neví nic. Pokud by v hospodě za její
přítomnosti dal někdo někomu pěstí do obličeje, nebo někdo někoho chytil za košili, za límec,
pošťuchoval se, neví, jestli by si toho všimla. Bylo to daleko, nevšímaly si, co se děje pod
podloubím. Nevšimla si, že by tam někoho ošetřovali, neviděla přijet sanitku. Svědkyně
Xxxx Xxxxxxxx u hlavního líčení po sdělení předmětu výslechu nejprve uvedla, že si
nepamatuje, že by v ten večer mělo dojít k nějakému konfliktu. Šla do restaurace s manželem,
seděly tam, za hodinu šel domů, ona tam zůstala, pak si povídaly s paní Xxxxxxx a pak s
každým, kdo přišel. K dotazům pak svědkyně uvedla, že ví, že tam přišel pan Xxxx s panem
Xxxxxem. Neví, kdy přišli, mluvila s panem Xxxxx u stolu. Bavili se o obci, starostování a
podobně. Byla to společenská konverzace. Šly se tam pobavit, pana Furmánka zná, něco tam
vykřikoval, ale neví co. Ptala se pana Xxxx a Xxxxxa, co křičel a oni jen mávli rukou. Neví,
zda to bylo něco osobního, vůbec mu nerozuměla. Byla tma, seděla dost daleko od stolu pana
Furmánka. Pana Xxxx se ptala, co pan Furmánek vykřikuje, když stál u ní, neviděla, že by
pana Furmánka někdo fyzicky napadl. Je možné, že vystupovala na obranu pana starosty, ale
už si to nepamatuje.
Svědek Xxxx Xxxxxx u hlavního líčení uvedl, že přímo u incidentu, ke kterému došlo
v restauraci, jíž provozoval, nebyl. Pan Furmánek s panem Xxxxx měli slovní rozepři, jsou
malá vesnice, byly tam politické neshody. Pak zaslechl křik a hádku a přišel k incidentu, kdy
byl poškozený od krve. V té době měl restauraci jako nájemce, nebyl tam jako obsluha, byla
tam jeho manželka, ale když potřebovala něco pomoci, tak jí pomohl. Incident se odehrál
venku na lavicích. Hádku mezi obžalovanými a poškozeným registroval, jednalo se o
politickou situaci ve vesnici. Nadávali si, neví, zda sprostě, byla to hádka. Moc to nevnímal,
je to na denním pořádku. Nebylo to nic, co by bylo potřeba řešit, jsou to dospělí lidé. Ví, že to
tam bylo ostřejší, nevnímal to do detailů. To, co bylo vyčítáno panu Xxxxxx, souviselo s jeho
funkcí starosty, ale bylo to bráno v obecné rovině – bylo to směřováno na zastupitelstvo a na
děj v obci. Byl na obchodě ve skladu, kam šel pro nějaké věci, zaslechl zděšení lidí a křik:
„Nechte toho“, bylo to přes dvě zdi. Když se vrátil, viděl manželku, jak ošetřovala pana
Furmánka a utírala mu krev. V době, kdy přišel, tak tam pan Xxxx s Xxxxxem byli, pak tam
chvíli nebyli, a pak si pamatuje, že přišel pan Xxxxx zaplatit účet. Věnovali se panu
Furmánkovi, obžalovaným ne, pan Furmánek měl na hlavě krev, manželka mu to utírala.
Záchranku nevolali, pan Furmánek to odmítl, po ošetření tam pan Furmánek chvíli zůstal,
bylo před zavírací dobou. V prostoru přístřešku byla paní Xxxxxxxx – servírka, paní Xxxxxxxx,
paní Xxxxxxxx a Xxxxxxx Xxxx se synem. Svědek dále uvedl, že měl spor s panem Xxxxx v
rámci svého podnikání, vyloženě proti němu není zaujatý, ale nějaké neshody tam jsou, ať v
rámci politiky nebo podnikání, nikdy se to ale nevyhrotilo. Stále má v nájmu obchod,
restauraci již neprovozuje. Incident neviděl, ale z toho, co mu říkali svědci tak pochopil, že
Furmánka měli zmlátit obžalovaní. Dále svědek uvedl, že incident jako takový nebyl řešen v
zastupitelstvu obce, jednání pana starosty řešili a na základě toho skončila opozice. Tento
incident byl jeden z důvodu k rezignaci ze zastupitelstva a určitě to byl ten důvod, jak se k
tomu pan starosta postavil – jako že se se nic neděje. Dále připustil, že dostal od pana Xxxx
výzvu, aby vyúčtoval zálohy, které obdržel od obce ohledně rekonstrukce restaurace, což
neučinil, protože byly nějaké problémy s paní účetní a nedořešilo se to. Výzvu od pana Xxxx k
tomu, aby v restauraci neprovozoval hazardní hry, také dostal, ale tu dostaly i ostatní
provozovny v obci.
Svědkyně Xxxx Xxxxxxxx u hlavního líčení uvedla, že pan Furmánek měl
s obžalovanými výměnu názorů do počátku, co pánové do restaurace přišli. Pak odešla do
restaurace, později na toaletu, a když přišla, viděla pana Furmánka, že je zkrvavený. Samotný
akt neviděla, byla tam tehdy jako obsluha restaurace, obsluhovala obžalované i poškozeného.
Předtím tam byla nějaká výměna názorů, nic pozitivního to nebylo, bylo tam možná i něco
společného s politikou. Nikdo nečeká, že se taková výměna názorů může zlomit v něco
takového, ale když se člověk napije. V době, kdy probíhala hádka, obžalovaní seděli u
vedlejšího stolu, u stolu pana Furmánka seděl pan Xxxxxx, hosty obsluhovala paní Xxxxxxxx,
u vedlejšího stolu seděli ti dva obžalovaní, pak seděly u dalšího stolu dvě paní a u dalšího
Xxxxx. Byly tam 4 stoly za sebou, u prvního stolu seděl pan Furmánek, pánové obžalovaní u
druhého a Xxxxx u čtvrtého stolu. Byla na toaletách, slyšela nějaké bouchání, a když vyšla
ven, tak spatřila zkrvavenou tvář pana Furmánka. Obžalovaní stáli u pana Furmánka, ale už
ho nenapadali. Napadení neviděla, ale pan Furmánek se dohadoval s obžalovanými. Co se tam
v restauraci povídalo, tak pana Furmánka měli napadnout oba dva obžalovaní. Sanitku panu
Furmánkovi nezavolali, protože jí to v tu chvíli nenapadlo. Měl zkrvavený obličej a tvář s
okem, chtěl odejít domů. Říkali, ať si chvíli sedne a neodchází a dávali mu led na obličej.
Svědkyně Xxxxx Xxxxxxxx uvedla, že dne 26.8.2016 v restauraci obsluhovala lidi, neboť tam
pracovala brigádně jako servírka. Registrovala tam nějaký spor a pak panu Furmánkovi
donesla led na tvář. Neví, mezi kým byl ten spor. Pana Xxxx a pana Xxxxxa zná, v Přezleticích
žije 3 roky, byly tam nějaké dohady, nebylo to nic neobvyklého, dohady tam byly vždy. Asi
tam došlo k nějaké potyčce, proto potřeboval pan Furmánek obklad. Obsluhovala, pak přišla
ke stolu, kde seděl pan Furmánek a poprosil ji, aby mu přinesla obklad na tvář. Viděla krev na
tváři. Zda ho někdo ošetřoval, neví. Ptala se, zda chce zavolat sanitku, ale on nechtěl. V ten
večer se nebavili o tom, co se stalo. Slyšela, že tam byla nějaká potyčka, tak předpokládala, že
tam byla nějaká rvačka. Věnovala se více hostům, než tomu incidentu. V situaci, kdy pana
Furmánka ledovala, se nezajímala o to, jak se mu to stalo - měla hodně práce okolo. Neví, zda
v době, kdy dala panu Furmnánkovi obklad, tam byli pan Xxxx a pan Xxxxx. Jí neplatili,
platili majitelům restaurace, kteří tam byli. Neví, kolik toho pan Xxxx s panem Xxxxxem
vypili. Svědkyně dále doplnila, že pracuji v Přezleticích, setkává se s panem Xxxxx, ale
ohledně této věci nic neřešili. S panem Xxxxx je v pracovním vztahu, má nájemní smlouvu,
má nyní v pronájmu Restauraci Na Statku.
Již v přípravném řízení bylo zadáno vypracování znaleckého posudku znalce z oboru
zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, znalce prim. MUDr. Jiřího Hladíka, ten v závěrech
posudku konstatoval zranění poškozeného popsaná v žalobním návrhu, kdy konstatoval, že
taková zranění vznikla opakovaným tupým násilím působícím velkou silou do oblasti pravé
poloviny obličeje a pravé spánkové krajiny. Vedle mnohočetných zlomenin obličejového
skeletu došlo k proniknutí vpáčeného úlomku pravé spánkové kosti do spánkového laloku
mozku. Zlomenina čelisti vyžaduje hojení trvající obvykle pět až šest týdnů, během této doby
je vhodné požívat pouze měkkou stravu nevyžadující kousání. Při výslechu u hlavního líčení
znalec setrval na závěrech svého posudku, doplnil, že vycházel jednak ze spisového
materiálu, jednak ze zdravotnické dokumentace, tj. z oddělení zobrazovacích metod, dále z
očního a ORL – vyšetření z Nemocnice Na Bulovce. Shledal u poškozeného o mnohočetné
zlomeniny pravé poloviny obličejového skeletu, kde došlo i ke vpáčené zlomenině spánkové
kosti, pro kterou byla důrazně navrhována i hospitalizace, kterou poškozený vzhledem k
tomu, že nesnáší bílé pláště, odmítl. Začal užívat antibiotika, k jeho velkému štěstí k žádným
komplikacím nedošlo, mechanismus poranění je tupé násilí, které působilo opakovaně a
velkou silou. Údery pěstí toto zranění velmi dobře vysvětlí. Poranění je z lékařského hlediska
vážným poraněním, je to poškození důležitého orgánu, doba léčení přesahuje dobu 6 týdnů,
než dojde ke zhojení zlomenin a nakonec vzhledem k tomu, že poškozený žádnou extra
zdravotnickou péči nevyhledával, ale sám uváděl, že 6 neděl nemohl tuhou stravu, po dobu
hojení zlomenin to vyžadovalo šetřící režim. Na druhou stranu se to zhojilo dobře, ale určitá
asymetrie tam bude, vzhledem k tomu, že ty zlomeniny byly s posunem úlomků, tak kdyby se
udělalo osové vyšetření, tak tam určité úchylky pravá – levá strana díky tomu, že to nebylo
srovnáno do anatomické polohy, budou. To jsou jediné následky, které kosmeticky nejsou
znatelné, zranění se zhojilo, a více méně nezanechalo žádných následků. Kromě klinického
nálezu odpovídá i anamnéza, že toto poranění bylo spojeno s otřesem mozku. Po čtyřech
dnech uvádí při vyšetření zvracení, pocit instability, to jsou typické postkomoční příznaky.
Setkává se s tím velice často, že spoustu pacientů a postižených, kteří nejsou hypochondři, tak
si říkají, že to přijde k sobě, ale nelepší se to. Údery, jak je popisoval poškozený, mohly
způsobit zranění, nejednalo se ovšem o strkání. Zranění byla způsobena velkou silou (na
stupnici malá, střední, velká, větší). Zlomeniny s posunem úlomků nevzniknou malou ani
střední silou, natož strkáním. K poranění mozkové tkáně nedošlo, došlo ke vpáčení úlomků
do mozkové tkáně. K tomu, aby došlo k takovéto zlomenině a vzniklo to jiným
mechanismem, tak při tomto násilí by to bylo s pravděpodobností hraničící s jistotou spojeno
s pohmožděním mozku, které vzniká např. při pádu z výšky v místě stranového násilí, tzn. v
té pravé straně a mechanismem protinárazu by to bylo i na levé straně. Při tomto poranění
nedošlo k poškození mozku, činnost mozku to neovlivnilo. Pokud jde o to, zda zranění, které
bylo způsobeno poškozenému, mohlo být způsobeno jednou ranou, tak dle jeho názoru běžný
jedinec, který není zvyklý dělat sporty, jako je box, kickbox apod., nemohl způsobit
poškozenému poranění jednou ranou.
V řízení před soudem předložila obhajoba znalecký posudek znalce z oboru
zdravotnictví, odvětví soudní lékařství MUDr. Xxxxxe Vojáčka, který ze zdravotnické
dokumentace dospěl k obdobným závěrům o způsobeném poranění poškozeného jako znalec
dr. Hladík. Dále v posudku uvedl, že v teoretické rovině mohla všechna poranění vzniknout i
po účinku tupého, pevného a hladkého menšího vystupujícího předmětu, který působil do
oblasti poranění po pádech, či úderem tímto předmětem. Nelze rozhodnout, zda všechna
poranění vznikla bezprostředně po sobě či s odstupem hodin či dnů. Znalec MUDr. Xxxxx
Vojáček při své výpovědi u hlavního líčení setrval na závěrech svého znaleckého posudku.
Doplnil, že lze z poranění dobře dovodit, že tupý předmět byl směřován do oblasti pravého
oka. I další poranění mohlo vzniknout pouze ránou jedním tupým předmětem. Poranění jsou
zde velká, jedním lehčím úderem v rámci strkanice, by tato poranění nevznikla. Pokud se týká
tupého předmětu, musel by poškozený spadnout minimálně dvakrát na ostrý tupý předmět, a
to i do oblasti oka a do spánkové oblasti. Nejednalo by se o obvyklý pád. Pokud by byl pád na
takový tupý předmět, očekával by vznik kožní oděrky, případně pád na spánkovou oblast, kde
je kůže silnější, tak tam je možné, že by kožní kryt nebyl díky vlasové pokrývce poškozen.
Pokud by šlo o několik úderů pěstí, jak je v obžalobě, tak vznik těchto poranění byl by
možný, pokud by byly údery silnější a jednalo by se o dva až tři údery. V tomto případě je
poškozený omezen intenzivní bolestí, poruchy vědomí by neměly být, vzhledem k tomu, že
nebyl poškozen mozek. Jak bolest člověka omezuje je individuální, při mluvení by poškozený
mohl bolest cítit. Zlomeniny kostí v obličeji se během 4 až 6 týdnů samy od sebe zhojí. Pan
Furmánek uvedl, že má odpor k nemocnicím a k lékařům, proto šel do nemocnice až za čtyři
dny a odmítl hospitalizaci, když přišel do nemocnice, tak už tak značné problémy neměl. Při
léčbě by bolest ustoupila mnohem rychleji, po době 4 až 6 týdnů je člověk při tomto poranění
zdráv. K poranění nějakého důležitého orgánu nedošlo, lebeční kost je důležitá ochrana
orgánu. Poškození krku nebylo zjištěno, pokud by byl poškozený držen za krk, byl by
znatelný otok, ale vzhledem k tomu, že šel do nemocnice po čtyřech dnech, tak otok už mohl
zmizet, je možné, že intenzita byla malá nebo žádná. Ve zdravotnické dokumentaci není
popsáno temenní poškození, které by vzniklo boucháním hlavy do zdi. Trvalé následky v
těchto případech nejsou.
Soud dále k prokázání skutku provedl listinné důkazy, které měly vliv na jeho
rozhodnutí. Z protokolu o ohledání místa činu s náčrtkem a fotodokumentací soud zjistil
prostorové okolnosti skutku, rozestavění stolů a místa, kde seděli jednotlivé osoby, které byly
incidentu účastny anebo jej sledovaly. Z fotodokumentace výhledových podmínek svědků
soud zjistil, že na místo incidentu měli dobrý výhled všichni slyšení svědci.
Z kamerového záznamu demonstrace vnímaného jednání poškozeného Furmánka soud
zjistil, jakým způsobem v rámci rekonstrukce poškozený popisoval napadení obžalovanými,
kdy demonstroval držení za krk obžalovaným Xxxxxem a následný pohyb a údery
obžalovaného Xxxx. Při rekonstrukci poškozený uvedl, že seděl na lavici čelem ke stolu.
K záznamu poškozený uvedl, že si zpětně vybavuje, že seděl zády ke stěně obkročmo k lavici,
v tu dobu, kdy se prováděla zkouška, si z nervozity neuvědomoval přesný průběh, ale
mechanismus byl stejný. Obžalovaný Xxxxx k rekonstrukci uvedl, že je to zkreslené.
Obžalovaný Xxxx uvedl, že to neodpovídá skutečnosti, jak to proběhlo.
Z odborného vyjádření a z lékařských zpráv soud zjistil rozsah poranění poškozeného.
Poškozený byl vyšetřen dne 30.8.2016 v Nemocnici na Bulovce, při vyšetření uvedl, že byl
dne 26.8.2016 udeřen starostou Xxxxx do oblasti oka a spánku, krvácel z nosu, během
víkendu zvracel. Na doporučení lékaře kliniky ORL, aby byl hospitalizován uvádí, že to
kategoricky odmítá a trvá na amXxxxntní léčbě. Z lékařské zprávy ze dne 10.10.2016 soud
zjistil, že poškozený přichází klinicky bez větších obtíží, na doporučené kontroly se
nedostavil. Ze zprávy ze dne 30.1.2017 soud zjistil, že pacient nemá traumatické změny,
nemá dvojité vidění, toliko krvácení pod spojivku. jemu doporučeno vyšetření sítnice, na
kontrolu se nedostavil.
Z nedatované a nepodepsané dohody o narovnání soud zjistil, že byla navrhována
mezi obžalovanými a poškozeným, kdy obžalovaní nabízeli náhradu v částce 100.000,- Kč
jako vyrovnání veškerých nároků do budoucna. V popisu škodné události bylo uvedeno, že
mezi účastníky došlo k fyzické potyčce, kdy pan Xxxxx v rámci této potyčky udeřil pravou
rukou pana Furmánka do oblasti obličeje, čímž způsobil panu Furmánkovi újmu na zdraví.
Z emailové komunikace mezi právním zástupcem obžalovaných a poškozeným soud zjistil, že
původně nabízeli obžalovaní částku 60.000,- Kč.
Z dopisu, který byl datován 21.9.2015 a odeslán jménem starosty obce Přezletice
Xxxxxe Xxxx provozovateli restaurace Na Statku Xxxxx Xxxxxx soud zjistil, že provozovatel
je upozorňován, že provozování sázkových a jiných zábavních hazardních her spadá pod
účinnost zákona č. 202/1990 Sb., jedná se o koncesovanou činnost, která je na území obce
zakázána. Z prohlášení zastupitelů soud zjistil, že zastupitelé Xxxx Xxxxxx, Ing. Xxxx
Xxxxxx a Ing. Xxxx Xxxx vyzvali starostu obce, obžalovaného Xxxx
k odsstoupení z funkce mimojiné s ohledem na incident, při kterém napadl spoluobčana a
jelikož na to nereflektoval, rezignovali jmenovaní na svůj mandát v zastupitelstvu obce.
Z vyčíslení škody poškozené VZP ČR soud zjistil, že poškozená vyčíslila a doložila
svůj nárok na náhradu škody spočívající v úhradě nákladů za léčbu poškozeného Furmánka, a
to jako náklady amXxxxntní péče a náklady na léčiva.
K osobám obžalovaných soud z výpisu z rejstříku trestů zjistil, že obžalovaný Xxxxx
Xxxx má v opisu rejstříku trestů dva záznamy z roků 1984 a 1987, oba se týkají jednání
odlišné povahy v porovnání s tím nyní posuzovaným. Obžalovaný Xxxxxx Xxxxx má v opisu
rejstříku trestů rovněž dva záznamy, ty jsou z roků 1984 a 1985, také se týkají jednání odlišné
povahy v porovnání s tím nyní posuzovaným. Ze zpráv o pověsti pak soud zjistil, že
obžalovaný Xxxxx má v evidenci čtyři záznamy pro přestupková jednání v oblasti dopravy,
obžalovaný Xxxxxx byly toliko v roce 2011 uloženy dvě blokové pokuty za přestupky
v dopravě.
Obžalovaní navrhli, aby bylo dokazování doplněno výslechem svědků Xxxxxxx a
Xxxxxx, dále o výpisy z obchodního rejstříku společnosti XXX s.r.o., dále rozsudkem
Obvodního soudu Praha 6 ze dne 28.3.2014, sp.zn. 2T 45/2013 a dále listinami týkajícími se
insolvenčních a trestních řízení Xxxxx Xxxxxa a Xxxxx Xxxxxx. Soud tyto návrhy na
doplnění dokazování zamítnul. V případě výslechu jmenovaných svědků z toho důvodu, že
tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení byly důkazy navrhovány, byla již v dosavadním
průběhu řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) prokázána. V případě
listinných důkazů proto, že skutečnosti, které měly důkazy dokládat, se netýkaly
projednávaného skutku.
Soud má za to, že byly provedeny všechny nezbytné důkazy, které mohly přispět
k objasnění skutečného stavu věci. Po zhodnocení těchto důkazů jednotlivě i v jejich
vzájemné souvislosti ve smyslu § 2 odst. 6 tr. řádu dospěl soud k závěru, že jednání obou
obžalovaných, uvedené ve výroku tohoto rozsudku, je jednoznačně prokázáno a naplňuje
všechny znaky skutkové podstaty jednak přečin ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 trestního
zákoníku a jednak přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku spáchané ve
spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku.
V situaci, kdy proti sobě stály dvě odlišné verze hlavních aktérů, tedy obou
obžalovaných na straně jedné a poškozeného na straně druhé soud započal svou úvahu
k popisu skutku od objektivních přímých důkazů, kterými jsou bezesporu lékařské zprávy,
odborná vyjádření a též znalecké posudky popisující poranění, které vzniklo poškozenému
Furmánkovi a pro které byl ošetřen dne 30.8.2016 a následně z nich léčen. Je totiž
jednoznačně objektivně prokázáno, že poškozený Furmánek utrpěl vícečetné zlomeniny pravé
spánkové kosti s lehkým vpáčením úlomků pronikajících do pravého spánkového laloku
mozku, krvácení do bradavkového výběžku vpravo, zlomeninu jařmového oblouku vpravo,
zlomeninu přední a zevní stěny pravé čelistní dutiny s lehkým vpáčením úlomků a krvácením
do čelistní dutiny, zlomeninu zevní stěny a spodiny očnice vpravo s posunem úlomků a
proniknutím vzduchu do měkkých tkání očnice a pohmoždění pravého oka s krevním
výronem pod spojivkou a otokem a krevním výronem očních víček vpravo. Tato poranění
vznikla dle názorů obou znalců z oboru zdravotnictví odvětví soudní lékařství, kteří ve věci
vypracovávali znalecké posudky a byli k jejich závěrům slyšeni před soudem, opakovaným
tupým násilím působícím velkou silou do oblasti pravé poloviny obličeje a pravé spánkové
krajiny. Oba znalci se shodli, že nejpravděpodobněji mohlo takové poranění vzniknout údery
pěstí do oblasti obličeje, do oblasti poranění. Znalec dr. Hladík prakticky vyloučil, aby takové
poranění vzniklo například pádem, naopak zdůraznil, že muselo vzniknout velkou silou a více
údery, pokud by útočník nebyl trénovaný kickboxer, který by je dokázal způsobit jednou
intenzivní ranou. Znalec dr. Vojáček nabídl hypotetickou možnost vzniku zranění pádem na
tupý hladký předmět, zároveň ale připustil, že by takový mechanismus nejspíše doprovázely
další přídavná poranění jako drobné oděrky v oblasti obličeje a navíc vyslovil, že by se
muselo jednat o pád ojedinělý, protože by poškozený musel obdobným způsobem upadnout
nejméně dvakrát. Již z tohoto objektivního pohledu bylo možné uzavřít, že poranění
poškozeného vzniklou opakovanými údery pěstí do jeho obličeje, do oblasti pravé spánkové
krajiny, tedy plně v souladu s výpovědí poškozeného Furmánka.
V takové skutkové situaci již při posuzování věrohodnosti výpovědi nabrala na vyšší
věrohodnostní sílu výpověď poškozeného Furmánka. Ten popisoval útok na svou osobu jako
sérii úderů ze strany obžalovaného Xxxx, kdy se mělo jednat minimálně o tři intenzivní údery,
po kterých ztratil vědomí, respektive povědomí o čase a prostoru. Vyslovil, že úderů mohlo
být více a mohly být i ze strany obžalovaného Xxxxxa, ale to již nemusel vnímat. Naopak
vyloučené byly výpovědi obžalovaných, kteří shodně uvedli, že mezi nimi a poškozeným
došlo ke strkanici a byli ochotni připustit maximálně jeden spíše obranářský – á la ruka ve
strkanici – úder nízké intenzity. Takový mechanismus zranění vyloučili oba znalci. Soud se
však i v takové situaci musel zaobírat možností, kterou naznačili oba obžalovaní, zejména
obžalovaný Xxxx, že tedy ke strkanici došlo, snažili se umlčet neurvalé chování poškozeného
Furmánka, ale že mu rozhodně nezpůsobili objektivně zjištěná zranění. Přímo tak naznačili,
že incident proběhl tak, jak oni uvedli a že si obžalovaný Furmánek mohl taková zranění
způsobit někde jinde v době mezi incidentem 26.8.2016 a ošetřením 30.6.2016. Takovou
možnost objektivní zjištění znalců vyloučit nemohla, dr. Vojáček konstatoval, že s dostupné
zdravotnické dokumentace není možné uzavřít, zdali všechna zranění vznikla ve stejném čase
a zda vznikla den, dva nebo čtyři před ošetřením. Obžalovaní tak nabídli poměrně divokou
variantu, že poškozený se svými názorovými souputníky a opozičními politiky využil
drobného konfliktu s obžalovanými a v následných dnech po incidentu si někde nechal
„nabančit“, aby z toho získala prospěch skupina, která byla v zastupitelstvu v opozici.
Obžalovaný Xxxx k doložení této možnosti nabídl širokou škálu motivací, které měli
k vypovídání proti jeho osobě svědci Xxxxxx a Xxxxxxxx, rodina Xxxxxxx, potažmo bývalá
starostka Xxxxxx, která se doložitelně o zdravotní i právní stav poškozeného zajímala. Na
podporu této divoké varianty obžalovaný nabídl dopis, který zaslal hospodskému Xxxxxx,
územní spory s panem Xxxxxem, který je přítelem a ochráncem poškozeného Furmánka,
popsal možnou motivaci Xxxxxxx Xxxx, jehož rodina přišla o výnosný zisk z práce pro obec.
Dále se obžalovaní opírali o výpovědi svědků Xxxxxa, Xxxxxxxxxx a Xxxxxxx, kteří na rozdíl
od zmiňovaných svědků, intenzitu útoku zdaleka nevnímal tak silně.
V prvé řadě by připuštění téhle verze znamenalo, připuštění možnosti, že si poškozený
Furmánek nechal úmyslně způsobit intenzivní zranění jen proto, aby podpořil svého
chlebodárce Xxxxxa a s ním spřízněné osoby. Na to konto je nutno vyslovit, že poškozený
Furmánek nepůsobil v řízení před soudem jako hračka v rukou jiných osob, jeho vyjadřování
bylo inteligentní, konzistentní, logické. Ustál také konfrontaci s oběma obžalovanými, kdy ze
své verze neuhnul ani tváří v tvář obžalovaným (i když nutno podotknout, že i obžalovaní své
verze tváří v tvář poškozenému ustáli), uvěřitelně působilo i znechucení poškozeného nad
chováním voleného zástupce obce a jeho snaha o smírné (chlapské) řešení, kterou vůči
obžalovanému starostovi obce Xxxxxx vyvinul a které obžalovaný nepřijal. Z laického pohledu
mohlo proti poškozenému hrát objektivní zjištění, že i při tak intenzivním poranění byl
schopný vydržet čtyři dny bez lékařského ošetření, laik by čekal, že bolest musela být už od
napadení tak silná, že ji stěží mohl vydržet. K tomu však shodně oba znalci uvedli, že
bolestivost tohoto typu poranění přichází postupně a čtyři dny bez ošetření, obzvláště když
takový poškozený trpí zjevnou averzí vůči „bílým plášťům“, je představitelná. Poškozený
ostatně snížený práh bolestivosti a odpor vůči lékařské pomoci demonstroval i v průběh
dalšího léčení, kdy jednak po prvotním ošetření odmítl hospitalizaci a odbornou observaci a
později, kdy ignoroval doporučované lékařské kontroly a rehabilitace.
Pří bližším zkoumání neobstojí ani námitka politických a komerčních zájmů jiných
osob ve vztahu proti starostovi obce. Bylo zjištěno, že svědek Xxxxxx obdržel výzvu starosty
k zamezení hazardních her ve svém podniku, stalo se tak však jednak více než rok před
incidentem a jednak se jednalo o unifikovanou výzvu, kterou zjevně obdrželi všichni
provozovatelé podobných zařízení v obci. Motivace pana Xxxxxa ublížit politické
reprezentaci, která mu znemožňovala stavební změny na jeho pozemcích, rovněž nebyla
časově spjata s dobou, kdy k incidentu došlo. Motivaci dle starosty potrefené rodiny
Xxxxxxx nebyla jednak nikterak doložena, jednak právě svědci Xxxxx působili ve své
výpovědi věcně a věrohodně.
Naopak svědci, kteří stáli, jakoby na straně obžalovaných naprosto neobstáli. Svědek
Xxxxx je kapitola sama pro sebe. Jeho věrohodnost naprosto vylučuje jeho vyjádření, že si
nevšiml vůbec žádného konfliktu mezi obžalovanými a poškozeným, jakkoliv se měl
odehrávat několik decimetrů od jeho očí, a to prostě proto, že na svém telefonu či tabletu
sledoval jakýsi sportovní přenos. Svědek Xxxxx zřejmě nebyl seznámen se změnou výpovědi
obžalovaných, kteří před soudem řekli, že přece jen k nějakému fyzickému konfliktu došlo, a
to právě u místa, kde seděl svědek Xxxxx. Pokud by tedy soud verzi obžalovaných o
umlčování poškozeného uvěřil, nemohl si svědek Xxxxx nevšimnout, že obžalovaný
umravňují poškozeného ve strkanici, ze které vyvstalo i několik úderů. Výpověď svědka
Xxxxxa tak soud považoval za lživou a rozhodně bude zvažovat uplatnění jeho trestní
odpovědnosti pro trestný čin křivé výpovědi. Svědkyně Xxxxxxxx a Xxxxxxxx zase po dobu
konfliktu trpěly překvapivou nevšímavostí nebo snad anamnézou, když shodně uvedly, že si
ničeho zvláštního nevšimly, že mezi starostou a poškozeným k ničemu nedošlo. A to přesto,
že sám obžalovaný Xxxx hovořil o tom, že vystoupily alespoň slovně na jeho obranu.
V případě svědkyň tak lze nejspíše hovořit o zbabělosti vypovědět úplnou pravdu, která by
svědčila v incidentu poškozenému, který v jejich očích rozhodně není kladný hrdina. To
ovšem netvrdí ani soud. Dá se říci, že se poškozený Furmánek vůči obžalovaným nechoval
slušně a vhodně, nicméně jeho jednání na rozdíl od jednání obžalovaných nepřekročilo práh
trestněprávní odpovědnosti.
Proti obžalovaným pak stojí plejáda svědků, kteří přímo či nepřímo incident logicky a
věcně popisují a neschovávají se za vyjádření, že si vlastně ničeho nevšimli. Z těchto svědků
vystupuje snad jen svědkyně Xxxxxxxx, která sice připouští, že poškozeného ošetřovala, že byl
poraněný, ale zjevně jeho poranění bagatelizuje a v každé druhé větě výpovědi zdůrazňuje, že
samotnému incidentu přítomna nebyla. Její mentální výhradu lze velice snadno vysvětlit
zjištěním, že právě ona má aktuálně od obce, formálně vystupující osobou starosty,
pronajatou restauraci Na Statku a zjevně si to nechce se starostou rozházet, což bylo nesmírně
patrné z její ustrašené výpovědi před soudem. Svědci Xxxxxxx, Xxxx a Xxxxx Xxxxx
popisují incident v podstatných okolnostech věcně a shodně s poškozeným, včetně nehraného
úleku, který z něj měli a včetně obavy o zdraví poškozeného, jakož i znechucením z chování
obžalovaných. Obžalované pak usvědčují i výpovědí svědků Xxxxx a Pavlíny Milotových,
kteří – nikoliv přepjatě zdůrazněně – vyslovili, že samotný incident neviděli, ale přišli až ke
krvácejícímu a otřesenému poškozenému, kterému se jali pomáhat. Z jejich výpovědí je pak
zjevné, že stav poškozeného byl po incidentu takový, že vyžadoval lékařskou pomoc a shodně
zalitovali, že se jím nechali uchlácholit a odbornou pomoc nezavolali. Ke svědkům, kteří
usvědčují obžalované, pak patří i svědek Xxxxxx, jeho výpověď poněkud limituje vysoká
hladina alkoholu, kterou měl v době incidentu v těle, ale v podstatných okolnostech se
shoduje s poškozeným – vypovídá o jeho fyzickém napadení poté, co obžalovaní neunesli
verbální útoky poškozeného.
Lze tak uzavřít, že s ohledem na shora uvedené argumenty lze mít za prokázané
nejméně to, že poškozeného minimálně třemi údery pěstí do obličeje napadl obžalovaný Xxxx,
a to v situaci, kdy poškozený Furmánek byl znehybněn působením obžalovaného Xxxxxa.
Toto jednání musel soud považovat za spolupachatelství, když je patrné, že bez působení
obžalovaného Xxxxxa by se býval poškozený účelně bránil napadení obžalovaného Xxxx.
Jakkoliv nemusel být prvotní úmysl obžalovaného Xxxxxa v tom, že chtěl způsobit újmu na
zdraví poškozeného, nelze jeho jednání považovat za neúmyslné, když v situaci, kdy viděl
intenzitu útoku spoluobžalovaného, neučinil nic proto, aby jeho jednání zabránil a
poškozeného dále pacifikoval, musel tak být srozuměn s tím, že mu újma na zdraví bude
způsobena.
Co se týče výroku o vině, tak soud oproti obžalobě učinil pouze dílčí úpravy
spočívající v zapojení obžalovaného Xxxxxa a množství prokázaných úderů, když u této
skutečnosti vycházel z nejmenšího množství úderů, které vnímal sám poškozený a které jeho
poranění i del znalců odůvodňuje, jakkoliv svědci Xxxxx hovořili o nejméně šesti úderech.
Soud však nepřijal právní kvalifikaci jednání obžalovaných. Ke způsobení těžké újmy na
zdraví, která by zapříčiňovala kvalifikaci dle žalovaného § 145 odst. 1 tr. zákoníku, tedy
zločinu těžké újmy na zdraví, musí dojít ve smyslu § 122 odst. 2 tr. zákoníku ke způsobení
vážné poruchy zdraví nebo jinému vážnému onemocnění, kdy za takových podmínek je
těžkou újmou na zdraví taxativně vymezeno zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení
pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového
ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,
mučivé útrapy, nebo delší dobu trvající porucha zdraví. Z nabízených možností přicházelo do
úvahy pouze poškození důležitého orgánu anebo delší dobu trvající porucha zdraví. V prvém
případě však, šťastnou shodou okolností k poškození důležitého orgánu, zde mozku, nedošlo,
jak se shodli oba znalci. Za delší dobu trvající poruchu zdraví je ustáleným výkladem
považována doba více než šesti týdnů, kdy je poškozený omezen v obvyklém způsobu života.
Oba znalci hovořili o tom, že obvykle bývá poškozený v takových případech omezen nejméně
po dobu čtyř týdnů (dr. Vojáček) či šesti týdnů (dr. Hladík). Sám obžalovaný hovořil o době
jednoho měsíce, kdy nemohl jíst než kašovitou stravu a dalšího měsíce, kdy mu to činilo
obtíže. Soud i s ohledem na vysokou rezistenci poškozeného a jeho diletantský přístup
k léčebným doporučením, nemohl uzavřít, že jeho byl omezen v obvyklém způsobu života po
dobu více než šesti týdnů, tedy že jeho vážná porucha zdraví trvala delší dobu. Proto bylo
nezbytné kvalifikaci jednání obžalovaných zmírnit. Zůstala naopak kvalifikace trestného činu
výtržnictví, neboť už jen s množství svědků je patrné, že se obžalovaní dopustili výtržnosti
veřejně, jednak na místě veřejnosti přístupném, jednak před nejméně třemi osobami současně
přítomnými.
Z hlediska právní kvalifikace obžalovaní svým jednáním naplnili všechny znaky
skutkové podstaty jednak přečinu ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 trestního zákoníku,
jednak přečinu výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, neboť společným jednáním
jednak jinému úmyslně způsobili újmu na zdraví, jednak se dopustili veřejně výtržnosti. Toto
jednání spáchal obžalovaný Xxxx v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) trestního
zákoníku, obžalovaný Xxxxx nejméně v úmyslu nepřímém dle § 15 odst. 1 písm. b) trestního
zákoníku a oba ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku
V rámci uvážení zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku
soud dospěl k závěru, že jednání obžalovaného je jednoznačně společensky škodlivé a
uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu by zde nepostačovalo. V konkrétním
případě by nebylo možno považovat takový postup za přiměřený především s ohledem na
ochranu zdraví a života osob a též s ohledem na intenzitu následku.
Při stanovení druhu a výměry trestu postupoval soud ve smyslu § 39 odst. 1, 2 tr.
zákoníku, podle kterého soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k
osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu
života a možnosti nápravy. Jelikož soud oběma obžalovaným ukládal trest za dva trestné činy,
byl uložen ve smyslu § 43 tr. zákoníku trest úhrnný, a to podle ustanovení vztahujícího se na
trestný čin přísněji trestný, v daném případě dle ustanovení § 146 odst. 1 tr. zákoníku. Oba
obžalovaní jsou osobami trestně bezúhonnými, k jejich prohřeškům z dávné minulosti, které
se nadto týkaly jednání jiného charakteru, již nelze přihlížet a dále jejich občanskou
bezúhonnost tíží pouze dopravní přestupky. Oba byli ohroženi sazbou v rozmezí od šesti
měsíců do tří let. Oběma obžalovaným soud uložil výchovný trest podmíněného odnětí
svobody, byť je jedinou polehčující okolností jejich bezúhonnost. V případě obžalovaného
Xxxxxa ve výměře jednoho roku se zkušební dobou tří let a v případě obžalovaného Xxxx
v polovině sazby ve výměře 22 měsíců s odložením na čtyřletou zkušební dobu. Tímto
rozdělení soud zohlednil zapojení obou aktérů do konfliktu a skutečnost, že hlavním
původcem poranění poškozeného byl obžalovaný Xxxx.
K trestnímu řízení se s nárokem na náhradu škody ve výši 7.646,- Kč spočívajícím
v úhradě nákladů léčby poškozeného Furmánka připojila poškozená VZP ČR. Soud jejímu
nároku plně vyhověl a s ohledem na to, že poškození bylo způsobeno ve spolupachatelství, jej
přiznal solidárně vůči oběma obžalovaným. Soud však přehlédl, že pojišťovna tento nárok
formulovala pouze za obžalovaným Xxxxxem, což si uvědomil, až po vyhlášení rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do osmi dnů ode dne doručení
jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím
Okresního soudu Praha východ.
Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost
kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo
dotýká. Poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové
újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o
náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání
bezdůvodného obohacení.
Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku,
může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro
porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení
mohlo způsobit, že výrok je nesprávný, nebo že chybí.
Odvolání musí být ve lhůtě osmi dnů ode dne doručení rozsudku, případně ve
lhůtě stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně, podle § 251 tr. řádu
odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a
jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo.
Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i zčásti, ve
prospěch nebo v neprospěch obžalovaného.
Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy.

V Praze dne 8. srpna 2017
JUDr. Jiří Wažik, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Jandová Xxxx