Poskytnuté rozhovory - RWU
umístněno | 15.7.09 (rozhovor z 22.2.09)Ahoj, v mene Resistance women unity SVK ťa srdečne zdravím
Tvoju kauzu asi netreba veľmi predstavovať, ale myslím, že by ľudí zaujímali nové okoľnosti okolo tvojho prípadu, posunuli sa veci nejakým smerom?
Děkuji za zájem a také srdečně zdravím vaši slovenskou buňku sesterské org RWU. Skutečně o mé kauze z 20.7. 2001 ve Svitavách, toho lidé vědí asi poměrně dost, pokud to sledují, ale i po čase se věci mění a je stále dosti toho co lidé nevědí. Po právní stránce je v mé kauze možnost obnovení soudního řízení, což je však velmi složitý krok, aby byla kauza skutečně obnovena a neházel se jenom hrách na zeď. Proto jsou potřeba nové, doposud nepředložené důkazy a svědci, což je složité , poněvadž už dříve soudy zamítnuli důkazy, které jsem navrhoval na svojí obhajobu, protože by potvrzovali mojí nevinu, ale byli soudem arogantně označeny za nepotřebné! Je to vše také věcí vůle k obnově , ale také o finančních prostředcích na placení kvalitního právníka a různé úkony, včetně kopií spisu, cest... Minulý rok, v říjnu a listopadu (10-11.2008), opět bylo vidět jak se tento prohnilý systém lží snaží přes svojí politickou policii, zastrašovat lidi., kteří mne podporují či podpořili tím, že přispěli na účet v České spořitelně na obnovu mého procesu, zrovna když se podpora zlepšila tak byli někteří lidé zastrašováni , a to při výsleších na policii pro údajné „podporování trestního činu“, tedy tím, že mě podpořili finančně , což je absurdní, protože všichni jsou zcela přesvědčeni o mé nevině, což také více než 10 lidí uvedlo, jak mi je známo. Bylo podáno i proti tomuto postupu represe několik stížností na takové totalitní praktiky! Starý účet byl tedy pod nátlakem zrušen, poněvadž bylo ohroženo zabavením peněz, pod lživou záminkou, že peníze slouží k podpoře extremismu, což je nesmysl poněvadž o stavu na účtě jsem měl přesný přehled z výpisu, pokud tedy není snaha dovolat se pravdy a spravedlnosti při obnově procesu oním extremismem? Myslím si však, že to vše bylo zcela účelové, aby byla ztížena snaha obnovy protože oni dobře vědí že nejsem pachatelem vraždy cikána Absolona za kterou mě vězní a odsoudili! Od samého počátku kauzy je patrné , že důkazy ukazují na jiné- potencionální- pachatele, ale já se jím jako politicky nekorektní aktivista hodím za zdí vězení na dlouhé roky. Mě však neumlčí ani ty jejich represe a účelové zákazy a trestání když se ozvu o svá práva zde ve vězení.
V současnosti o moji kauzu projevila zájem jedna novinářka z TV Barrandov a chce natáčet reportáž, když už byla před pár dny ve Svitavách za svědky, na místě činu (bar „V zatáčce“- Hotel Národní dům), a byla prý překvapená, když i cikáni uvádějí, že to byl někdo jiný! Uvidíme tedy zda bude objektivní, když dělá i věci pro cikánské sdružení, ale je to známa pražského anarchisty Jakuba Poláka, který byl v mé kauze zmocněncem rodiny Absolona až do té doby, než začal veřejně uvádět, že „Pechanec není pachatelem vraždy Absolona, ale zástupnou obětí nezájmu státních orgánů spravedlivě soudit, vrahem je někdo jiný a pravděpodobnější verze jasně ukazují na možné pachatele!“
Naděje umírá poslední, i když je to těžké, tak život je boj a jednou se dočkám propuštění na onu domnělou svobodu, což bude v lepším případě na podmíněné propuštění (P.P.) po 31. 8. 2013 nebo až 21. 9. 2019, což je zatím to, co je jisté, takže už jen něco přes 10 let a jdu domů.:-) No, nedivte se, kdo mě zná , tak ví, že mi neschází jistá dávka (i když trochu černé) sebeironie, která je jistě lepší , než se trápit nad bezprávím a ještě dělat mým věznitelům radost, to tedy nehodlám!
Z novinek se plánuje vydat DVD o mé kauze vč. záběrů z protestů na mojí podporu, jsou i trička s mojí foto a textem „Pechanec není vrah!“ ( pozn. red. Možné u nás zakoupit) Dříve vyšlo i kompilační CD „The victim of system“ (16 písní od 8 skupin z 5 států-ČR, SR,Rakousko, Belgie, Anglie) od Iron sword records, několik druhů letáků , samolepek, kalendáříků, plakátů od www.nss.sk, a teď jsou v plánu odznaky a nový web. Pravděpodobně 25. 7. 2009 by měl proběhnout opět, již tradiční a úspěšný IV. ročník veřejného protestu ve Svitavách proti bezpráví a mému nespravedlivému odsouzení a věznění už 8 let (od 21.7 2001). Více bude upřesněno na netu a e-mailu v.pechanec@yahoo.com!
Srdečně tedy všechny na akci zvu.
Ako hodnotíš aktivity okolo POW v ČR a SR?
Aktivity se v mnoha věcech zlepšují, i když je to hlavně díky vůli několika jedinců, kteří obětují mnohé ve své podpoře POW (prisoners of war). Vznikají i různé projekty a organizace na podporu POW, ale bohužel jsou bez větších úspěchů a brzy se rozpadají, když si uvědomí, že podpora POW není jednoduchá, jak si mnozí myslí. Řady kamarádů ve vězeních ZOG se rozšiřují a může se sem dostat každý kdo je nepohodlný systému ,či byl ve špatnou dobu na špatném místě . Každá podpora POW má svůj smysl, jen je důležité jej naplnit, a k tomu je potřeba dostatečná vůle. S radostí tedy sleduji aktivní snahu některých organizací a projektů, např. „POWinnost“ pod RWU-ČR, „POW silesia“, či buňky AN, NO, LSM, WhiteJustice. Dá se tedy říci, že aktivity okolo POW jsou spíše v ČR, včetně seznamu POW, ale věřím , že se stav zlepší i v SR, tak jako byla v SR poměrně dobrá podpora POW v letech ´97 až ´00 za dob organizace WAU ( později Árijských žen), pak už to bylo horší, když se projevilo to špatné, jak represe systému, tak primitivní pomluvy a hádky o peníze a to kdo s kým spal, což je bohužel častý problém, že někteří závidí, provokují a rozeštvávají naše lidi doslova blbostma v zájmu uškodit, aniž si pak uvědomují následky ve hnutí, což se musí řešit rozumně a nekompromisně oddělovat aktivní, hrdé, čestné kamarády a kamarádky naší krve od toho plevele ,který to nemyslí vážně a jen špiní naše řady svojí falší a destrukcí našich hodnot, které musí být výše a kvalitně se rozvíjet. Musíme být kreativní a zlepšovat se po všech směrech společně a konstruktivně , to je základ cesty k našemu vítězství které čeká na konci. Přátelství a spolupráce ,tam se musí tvořit pevné pouto solidarity našich lidí a národů.
V čom podľa teba spočíva najväčšia podpora POW, ktoré činnosti sú pre pow, či už psychicky alebo materiálne najdôležitejšie?
Základní podporou je ta psychická, tedy ve psaní dopisů a navázání přátelského kontaktu a důvěry, že člověk není sám, že je zde také kamarádství a vzájemná solidarita. Do této podpory POW se může zapojit každý. Pak jsou zde také věci jako je podpora rodiny a družky či manželky a dětí, které jsou pro vězněné vždy tou prioritou po citové stránce, která se zde projevuje více, když je POW oddělen od svých blízkých, kteří potřebují také podporu hlavně psychickou. Další stupeň podpory je ta materiální, která není tak častá, ale dokáže jistě zpříjemnit pobyt ve vězení, např. zasíláním peněz na nákup jídla, hygieny, baterek, vitamínů, leků, lékaře- zubaře, předplacení novin ( jen z věznice-alespoň v ČR),... posíláním tzv. kilovek s časopisy, knihami, psacíma potřebami (propisky, obálky, bloky, známky, pohledy, diáře, tuhé lepidlo, fixy...)a pod. Když je nejlepší napsat přímo pow, co rád čte, jaké časopisy a knihy, zda něco potřebuje ( základ jsou jistě známky), co je možné poslat, jako telefonní kartu do automatu ( bývá povoleno jednou za čas zavolat rodině a osobám blízkým), případně tzv. nárokový balík do 5 kg ( v ČR je pouze 2x ročně a může obsahovat jídlo a hygienu-dle poučení o tom co může obsahovat a co nikoli, které bývá odesláno v dopise se žádostí na vystavení balíčenky-kterou dostává zpravidla vězeň, pokud má na ní nárok), podobný postup je v ČR i v případě tzv. civilního balíčku , tedy s oblečením, případně s rádiem (to dává věznice na kontrolu za stanovený poplatek) a pod. Dle možnosti a povolení v dané věznici, když někde ( zpravidla v mírnějších typech věznic- které jsou v ČR 4,nejmírnější dohled- typ A, pak dozor-B, ostraha –C, zvýšená ochrana- D) jsou povolené např. diskmeny, ale záleží i na vnitřní skupině diference které jsou 3, když 1 diferenčka má nejvíc výhod- 3 je bez výhod. Některým POW posílám také kilovky a někteří mě.
V počátku uvěznění na vazbě a obvinění POW, je jistě důležitá právní pomoc, mít dobrého právníka který bude obviněného kvalitně obhajovat a zařídí potřebné věci. Zde je to už o financích na jeho placení, či převzetí věci právníkem nám názorově blízkému. Důležitá je i znalost našich práv a kroků jak vypovídat, svědčit a jednat. Nejlepší bývá mlčet, čím méně toho člověk řekne tím méně se policie má čeho chytit. Hlavní je zachovat klid, vážit každé slovo které člověk řekne či je psáno do protokolu , a když něco nesouhlasí v textu , tak žádat opravení, ještě před podpisem si vše přečíst a vyžádat kopii textu! Policie často zkouší jejich ověřené tahy a manipulace, jako „už všechno víme, ostatní mluví proti tobě, tak se přiznej bude pro tebe lepší, „ když tě ostatní zradili a pod. Což bývají účelové lži, aby získala policie informace. Také bývají vyšetřovatelé chovající se jako přátelé či naši sympatizanti, ale nikdy jim nevěřte!
Je podľa teba táto podpora dostačujúca alebo adekvátna pomerom?
Nepochybně je třeba na podpoře POW stále pracovat a zlepšovat to, co je potřeba, a to hlavně v právní pomoci, která bývá velmi důležitá, protože na ní záleží zda a na jak dlouho , a o kolik POW se rozšíří seznam našich vězněných kamarádů případně kamarádek! Podpora POW má patrně největší problém ve shánění prostředků, a co je nejsmutnější, tak i s lidmi kteří pow zneužívají k vlastnímu obohacení, což vidím jako velkou zradu! Sbírky na POW by měly dělat pouze prověření lidé ve které je důvěra a jistota, že vybrané peníze půjdou tam kam mají. Většina lidí co se věnují pow déle je už myslím prověřena. Každopádně by mělo být vždy uvedeno na koho konkrétně z POW sbírka je, aby bylo možné si to ověřit u POW.
Aké sú najväčšie chyby pri komunikácii s POW, čoho by sa mali aktivisti vyvarovať?
Při psaní dopisů- pokud stojí o odpověď – by se neměla zapomínat napsat čitelná adresa, zaslat nějakou známku (lépe více) na odpověď . Dopisy by neměli obsahovat žádné zakázané symboly a hesla, zvláště v prvním dopise, protože většina z dopisů je čtená vychovateli, ale platí zde, že je to individuální, proto je lepší psát některé věci ve zkratkách , pokud jsme si jistí, že to dotyčný pochopí, což nebývá problém. Jinak při komunikaci by se každý měl chovat kamarádsky a případnou žádost o pomoc se snažit vyplnit, zvláště když něco pro POW slíbíme tak je myslím každého ctí aby svůj slib dodržel, nebo se omluvil, že tak neučiní, aby POW nežil v plané naději, že se dočká podpory a ono nic! Bohužel takové zkušenosti mám z minulosti, když mnozí naslibovali věci se slovy „ to není problém,hned ti to pošlu“ a pak nic, snad kromě pomluv místo dodržení svého slova. Věřte , že tohle zamrzí asi nejvíce, protože pak je to ztráta důvěry v lidi kteří si na kamarády jen hrají. Z vězení pozná každý POW kdo je skutečný kamarád venku, protože spoléhá na podporu a to že nezapomenou a raději místo zbytečného popíjení degeneračního alkoholu v hospodách pomohou , v rámci bratrské solidarity, vězněným kamarádům-POW- kteří tráví dlouhou dobu za naši věc a myšlenku v obklopení parazitů, věznic plných cikánů, feťáků a našich nepřátel , kde je každý POW jako voják na nepřátelském území- v džungli kde jsou jiná pravidla a možnosti. Skuteční kamarádi zůstávají!
Čo hovoríš na činnosť ženských organizácií v našej krajine, ako hodnotíš ich postavenie a čo je podľa teba ich úlohou?
Činnost ženských organizací velmi vítám protože v řadách národní opozice je stále více aktivních a uvědomělých žen a např. v RWU najdou nepochybné uplatnění, ať už v podpoře POW, akcích pro děti (dětský den, Mikuláš, vánoce...) , psaní článků, zdravotní činnost při protestech (SANI), pomoc při hlídání dětí, vedení různých kurzů pro budoucí či stávající maminky, výroba a prodej věcí, fotografování při akciích , případné monitoring našich nepřátel, základní zdravé tradiční rodiny, akce proti feminismu a vraždám dětí nazvaný potrat, sportovní akce, vzpomínky na naše mrtvé (RIP) a péče o jejich hroby či pamětní desky, atd.
Důležité je, abychom my, muži, nebrali naše krásné bílé ženy jenom k našemu sexuálnímu potěšení, ale to platí i obráceně. Musí zde být jistá úcta a slušné chování k našim ženám.
Mezi ženskými organizacemi je důležitá spolupráce a přátelství, aby byla každá aktivita konstruktivní. Nezbytná je dnes kvalita v našich řadách, nikoli pouze kvantita, což je myslím základ pro každou organizaci či svazek lidí kteří chtějí něco užitečného dokázat pro dosažení rozkvětu naší pro-národní myšlenky a kultury. Odpor proti destrukci –multikulturalismu, liberalizmu, komunismu, kapitalismu, nelegální migraci, anarchismu, proti rasovému míšení, sionismu, naivnímu humanismu s parazity a nepřizpůsobivými, mediální a historické manipulaci , proti potlačování našich prav na svobodu projevu, proti souzení a věznění osobností jako Ernst Zűndel, Germar Rudolf, David Irving , Siegfried Verbeke, Sylvie Stolz ( německá advokátka odsouzena na š,ť roku za argumenty při obhajobě u soudu s vězněm svědomí- Ernstem Zűndelem a mnoho dalších kteří si dovolují říci svůj názor na tzv. holocaust židů , jejich údajný počet a způsob úmrtí. Proč je zakázané bádat po funkčnosti či nefunkčnosti tzv. plynových komor, když tvrdí že je to prokázané?!?! Kdo tvrdí opak je hned Židy a jejich židofily onálepkován jako antisemita, extremista, rasista, popírač holocaustu, což je díky židovskému vlivu ve společnosti, důvod, že pak s touto nálepkou každý ztrácí i ty základní práva a svobody. Každý z nás si musí být vědom skutečnosti , že pravda se nebojí zkoumání, a když uvidíme ty jejich mediální lži, polopravdy a manipulaci s fakty, tak jejich hysterie a nenávist nám ukazuje, že jsme na té správné cestě, cestě k pravdě a jejímu vítězství! Budoucí generace jistě ocení naše kroky, ale jedině v tom případě, že si zachováme naše hodnoty, tradice, kulturu a věrnost krvi a víře, a to vše i přes ty represe, když lži dnes slouží jako nástroj prohnilého systému, pro legalizaci perzekuce národní opozice- hlasu odporu proti tomuto úpadku hodnot, které upadají pod vládami sionistických okupantů a jejich kolaborantských vlád národů, v naší pevnosti Evropa! Sionisté zneužili a zneužívají tzv. holocaust pro své podlé politické cíle a lži! Historie nám ukazuje stávající: Nemůžete se stát válečným zločincem pokud neprohrajete válku a nejste okupováni jinou armádou, protože o tom kdo se provinil válečnými zločiny rozhodují jen vítězové!!! Naší povinností je nikdy se nevzdávat, a nebýt otroky a ovcemi prohnilého systému, jenž zamořil přes EU naše bratrské národy špínou a pocitem bezmoci a apatie. My víme že naše cesta je ta správná , cesta k záchraně našich lidí a budoucnosti našich krásných dětí, už jen pro jejich krásné úsměvy musíme jít stále vpřed a vítr změn se zvedne a náš čas přijde!!!
Ako hodnotíš súčasnú hospodársku krízu?
Součastná krize je nepochybně opět ze stejné dílny jako byla krize v roce 1929, a jisté všichni víme kdo ovládá nadnárodní bankovní společnosti v USA a MMF a Světovou banku. Ostatně stačí si přečíst známé Protokoly sionských mudrců (dle židů se jedná o podvrh!) a uvidíme co vše sionisté plánují od roku 1897, kde se kupodivu mnohé věci stále naplňují, což je jistě zázrak, tak jako zázrakem přežilo tolik Židů, kteří mají monopol na utrpení. Jako příklad použiji např. známého amerického automobilového průmyslníka a vynálezce Henryho Forda (1863-1947) který při vydání své známe knihy „Mezinárodní Žid“ (International jew) uvedl na otázku: Co si myslí o „Protokolech sionských mudrců“? že: „je třeba, aby jsme se podívali okolo sebe, a dozvíme se odpověď či jsou protokoly pravdivé nebo podvrh.“
Kdopak asi na světové krizi opět vydělá? Mnohé státy se opět zadluží a půjčují si od koho? Ten kdo ovládá nadnárodní kapitál, ten kdo ovládá média v USA, ekonomiku a zahraniční politiku ( v zájmu Izraele). Kdo tedy může za stovky milionů obětí krize, krachů dříve prosperujících oborů, jejichž podniky jsou najednou zadlužené a jako první se vyplácí ony banky nenasytných, ale fakt, že lidé přišli o práci a často ani nedostaly své platy, které dostali banky, které pak zabezpečují odkoupení podniků za nejnižší ceny, nikoho už nezajímá.V našich zemích totiž vládnou finanční zájmy mocných a né rozum. Proto je potřeba změnit politický systém, na takový který je konstruktivní a kreativní, ten který bude sociálně spravedliví a pro-národní. V ČR máme takovou možnost v Dělnické straně (www.delnicka-strana.cz) která stojí za lidem našeho národa, a je zde soudní snaha na návrh kolaborantské vlády jí rozpustit (4.3. 09- přesně na den 6 let od mého odsouzení na 17 let.!) což jen ukazuje strach vládních zločinců ze skutečné národní opozice, která má stále více sympatizantů v řadách širší veřejnosti . Volby ukáží snad více.
Čo by si odkázal aktivistom a aktivistkám?
Děkuji za zájem a prostor k vyjádření. Děkuji všem kteří mě podporují- čehož si vážím. Nikdy se nevzdávejte.
Zdravím: Pitbullici, Buca, Igora, Ovečku z Bratislavy, RWU- SVK a ČR (Michalu , Petru, Martinu, Zuzku), Lucku Š. (s bráchou a rodinou) Most/Praha- DS, Blonďáka s Maruškou, Martina (hatecore-shop. cz), Vildu(Attack,) Juru s mamkou (DS- Olomouc,), Jiřku a Pavla s rodinou (Most), Ivetu s Domčou, Benyho, Jakuba a Mariana ( Ostravsko), Toma a Petru, Martina (Brno), Rada a Kiku s rodinou(Prešov), Honzu, Emila s rodinama (Česká Třebová), Michala a spol .(Jihlavsko), Romana s rodinou ( Sokolovsko), Davida a spol. ( Bruntálsko), Martina a spol ( Chrudimsko), Jardu a Andyho a spol (AN- Plzeňsko), B&H, AN- Zlínsko, NO, WJ, SP (SR), NSS.sk , „Lobo“ (Squad 96), Lin z Portugalska (Guarda de Horna), Silesian Division, Ancestors, Before the War, Conflict 88, Avalon ( Anglie), Radioautonom.com, TV National ( www.national.cz), Národně vzdělávací institut (www.vzdelavaci –institut.com), JVA-Report ( Německo), WCOTC, BEO.sk, National alliance (www.natall.com) a všechny věrné kamarády a kamarádky a POW´s!
Je třeba být trpělivý, vydržet, dnes jsme kovadlinou, zítra budeme kladivem!!!
Poskytnuté rozhovory - rozhovor pre web Nacionalistů z Bruntálska
umístněno | 15.7.09Po domluvě s kamarádem Vlastimilem Pechancem (POW), který souhlasil a poskytl pro náš web rozhovor, Vám ho zde přinášíme!
Rozhovor je z 2.9.2007
Zdravím Tě, řekni, jak dlouho jsi už ve výkonu trestu a jaké jsou tam podmínky?
Také vás zdravím. Doba mého uvěznění se započítává od 21.7. 2001, kdy pro mě přijela v 10:35 hod. policie domů ohledně podání vysvětlení k případu pobodání cikána Otto Absolona 20.7. 2001. Potom co na mne uvalil Okresní soud ve Svitavách vazbu, která byla na nepřímých důkazech, tak mne při odvolání odsoudil 13.9. 2001 Krajský soud v Hradci Králové na 14 měsíců odnětí svobody za §202/1 tr. zákona (výtržnictví - sazba 0 až 2 roky), což bylo za střet se skupinou 50-60 levicových anarchistů 19.11. 2000 v nádražní hale ČD v České Třebové, kde jsem byl já a mí kamarádi a kamarádky ze strany anarchistů napaden. Z oněch „popelnicových bojovníků“ nebyl ani nikdo obviněn! 26.2. 2002 jsem byl „propuštěn“ z vazby v Hr. Králové a hned převeden do výkonu trestu (VT) 14 měsíců ve věznici s „ostrahou“ („C“). 4.4. 2003 jsem byl ve zdejší plzeňské věznici Bory převeden do VT na 17 let ve „zvýšené ostraze“ („D“).
V „D“ jsou podmínky srovnatelné s vazbou, když vše záleží na daném režimu a vnitřním řádu věznice (každá má jiný). V současné době jsou pro typ věznice se „zvýšenou ostrahou“ („D“) jenom dvě, a to Valdice u Jičína a Mírov. Zde v Plzni je výjimka jen pro 11 vězňů v „D“, takže je to zde izolovanější.
Vím, že jsi se párkrát stěhoval a měnil adresu, čím to bylo?
Pravda, s „cestovkou“ vězeňské služby ČR jsem se stěhoval často. V březnu 2002 jsem byl převezen do VT ve Valdicích, ale bylo mi hned řečeno, že tam mě nechat nemohou, protože tam sedí za dvojnásobnou vraždu bratr Absolona, Dušan a plno jeho dalších příbuzných. Byl jsem tedy v dubnu 2002 převezen až na Bory do Plzně, kde jsem pracoval až do 7.8. 2003 na knihárně, kde jsem vyráběl desky na knihy. Pak jsem byl na vlastní žádost převezen do hradní pevnosti Mírov u Mohelnice, abych to měl blíže na návštěvy, jak pro tehdejší družku s dcerou, tak pro nemocné rodiče (ze Svitav na Mírov to je jen 35 km) a příbuzné. 7.12. 2006 jsem byl bez udání důvodu převezen opět na Bory. 17.3. 2007 měla být zde před věznicí demonstrace na mojí podporu, ale byla 2x na dvou místech zakázána úřadem (po nátlaku krim. policie a vedení věznice). I přesto jsem byl dočasně přemístěn od 15. do 20.3. 2007 do Valdic a zpět. 21.4. nakonec byla po třetí nahlášena další demonstrace na nám. Míru, ale opět byla zakázána úřadem. Oznamovatel akce tak přes právníka podal proti zákazu žalobu a Kraj. soud v Plzni rozhodl 5.4. 2007 v usnesení, že zákaz akce byl protiprávní! Úřad musel zaplatit náklady. 21.4. se nakonec protest konal za účasti asi 80 lidí a čtyř projevů (pořadatele, jenž četl i můj projev, dále předsedy NK J. Petřivalského a členů Dělnické strany J. Štěpánka a Mgr. Ladislava Malého). Akci se snažilo narušit asi 10 levicových extrémistů, kteří byli prý pod vlivem alkoholu a drog.
Jaké jsou možnosti tam „ uvnitř“? Denní program, prostě Tvůj čas…
Zde je to velmi omezené, když jsem měl „1. diferenční skupinu“ (DS), tak jsem měl od 6:00 hod. do 18:00 hod. otevřenou celu a mohl jsem jít na chodbu (20 x 4 m). 11.7. 2007 mi 1. DS odebrali, že prý jsem nechodil na kroužky (je zde jen filmový a motoristický), i když pro mne nikdo nepřišel, že se něco takového koná. Mám tak horší 2. DS a jsem stále zavřený na cele, kde jsem 24 hod., kromě vycházky 1hod. denně (ve špinavém kotci). Budíček je v 5:45 hod., v 6:00 hod. je sčítací prověrka přes katr, úklid na cele, hygiena, v 7:15 hod. je snídaně, čištění zubů a pak čtení knih, časopisů apod. či posilování na cele (kliky, dřepy,…), okolo 12:00 hod. nosí vychovatel poštu (tu velmi rád dostávám ), okolo 12:30 hod. oběd, v 15:00 hod. vycházka, 17:30 hod. večeře, 18:00 hod. sčíták přes katr, od 19:30 hod. do 22:00 hod. možnost jít na TV do kulturní místnosti (tam chodím velmi výjimečně), ve 22:00 hod. večerka. Většinu dne tedy pročtu či píšu dopisy.
Koupání (sprchování) je zde jen 1x týdně v úterý, takže se „koupu“ večer v umyvadle. Kroužky jsou každé druhé úterý a čtvrtek. 1x týdně je možnost nákupu jídla, tisku, hygieny,… v kantýně ve čtvrtek do 1000 Kč, což je jediná možnost, jak si dopřát lepší jídlo než ten zapáchající odpad, co zde dávají, tak i předplatit si denní tisk, koupit hygienu. Takže stereotyp. 1x měsíčně je možnost přijmout na 3 hod. návštěvu max. 4 osob (rodina, příbuzní), kde si mohu alespoň s někým blízkým a rozumným promluvit.
Jak to vypadá u Tebe na cele? Máš šanci, nebo uvažuješ o žádosti přeložení blíže k domovu?
Na cele jsem sám, jsou zde 2 postele (50 cm od sebe), malé okno se 4 mřížemi (dovnitř a ven), které jde otevřít jen o 25-25 cm! 2 menší plechové skříňky na sobě, 2 stoličky, 1 malý stolek, umývadlo (naštěstí s teplou vodou), a záchod za menší zídkou (150 cm) oddělen jen plentou z prostěradla. Po zakoupení v kantýně mám na cele i varnou konvici. Pak i malé rádio, které poslouchám stále. Cela je malá o rozměrech 4 x 2 metry.
Možnost mého přemístění na Mírov je teď minimální, ale jistě bych se tam rád dostal zpět, když tam je možnost nestandardních návštěv (za odměnu), posilovna, TV na cele, možnost učit se angličtinu či práci na PC apod. Zde to není, ale je zde poměrně větší klid od otravných vězňů, „kůrovců“ a feťáků, kterých jsou plné věznice. Vše má své, lepší i horší.
Byla možnost si tam najít lidi, se kterými si máš co říct?
Dokáži vést debatu s každým, ale většinou zde nikoho nevyhledávám, pokud to není spřízněná duše. Rád vedu otevřený dialog, jenže vězňů, kteří se nebaví jen o trestné činnosti je jen velmi málo. Někteří chtějí se mnou hned kamarádit a mnozí mi projevují i své sympatie k dosažení spravedlnosti v kauze. Vězněno je i plno spolubojovníků POW´s, takže s 11 POW´s jsem se za těch více než 6 let potkal osobně.
Tvůj případ je známý, od počátku se upozorňuje na justiční omyl… Myslíš, že nastane zlom?
V kauze je tolik rozporů, že jen slepec to nevidí, a tím slepcem je bohužel ona „nezávislá“ justice. Otázkou je, zda to byl skutečně jen omyl justice, kterých je jistě mnoho, nebo zda to byl účelně vykonstruovaný proces proti mně, jako „politicky nekorektnímu“, když oni se bojí mých projevů a kritiky tohoto prohnilého pokryteckého systému lží a destrukce. Jakožto hrdý nacionalista se zaprodancům sionisticko-zednářského systému nehodím, tak i další kamarádi. Umlčet mne nemohou, to by mne museli zabít. Pravda nejde schovávat věčně. Naděje na zlom a obnovu procesu žije vždy! Je zde problém hlavně ve financích na placení právníka a úkonů, což je nákladné a zná to asi každý, kdo někdy byl obviněn a měl svého právníka, protože ti přidělení státem (tzv. Ex offo) nemají často snahu a mnohdy i spolupracují se systémem, který je platí. Pravda, práva a spravedlnost se dnes platí, aby se jich člověk dovolal. Nikdy to nevzdám, mé svědomí je čisté! Mohou mě neprávem věznit, ale nikdy mne nezničí, to mohu jen sám, když bych se vzdal. I zmocněnec rodiny Absolona – Jakub Polák jasně uvedl, že proces byl vykonstruovaný a vedený jenom proti mně. Jasně veřejně uvedl, že (cituji) „Pechanec není vrahem, ale obětí neschopnosti státních orgánů spravedlivě soudit. Vrahem je někdo jiný a pravděpodobnější verze jasně ukazují na možné pachatele.“
Jak se na Tvoji kauzu dívají obyvatelé Svitav?
U Svitavské veřejnosti mám poměrně velkou podporu, když větší část pochybuje o mé vině a zvláště ti, co mě trochu znají a vědí o kauze alespoň základní fakta. Najdou se jistě i ty negativní osoby, ale ty ani nechtějí znát fakta. Mnoho lidí ze Svitav mne nechává pozdravovat, i pohledy s vyjádřením podpory mi přišly, tak i např. velká fotografie fotbalistů TJ Svitavy s podpisy hráčů (s některýma jsem dříve hrál v žácích /Moravsko-slezskou ligu v sezóně 89/90/, a v dorostu přes 6 let). Podpora byla vidět i při protestech ve Svitavách 22.7. 2006 a 21.7 2007, i když většina se bojí toho, že by byli v TV viděny cikány a zvláště Absolonovi jsou postrachem obyvatel Svitav, protože jim je mnohé tolerováno a jsou zvýhodňováni tzv. „pozitivní diskriminací.“
Jsi tedy už několik let ve výkonu, řekni, jak se díváš dnes s postupem času na Tvůj případ a všechno to kolem?
Budu stručný. Je to velký bordel, což vidím stále více a jasněji. Od špatného systému se nedá čekat nic dobrého, jen faleš a pokrytectví. Boj však nekončí!
Jak se již zmiňovalo, je snaha poukázat na nesrovnalosti, a to pomocí webových stránek, protestních akcí, info letáků, rozhovorů, článků, atd. Nejsou to malé věci, musí ti pomáhat hodně lidí… Jak velká podpora je z venku (rodina, kamarádi, přispívání na tvou kauzu, atd.)?
Snaha lidí venku stojí hlavně na několika osobách, které se snaží pomoci, jak mohou. Na to velké bezpráví je třeba poukazovat stále a všemi prostředky. Těm lidem jsem za jejich podporu velmi vděčný a velmi si toho vážím. Někteří mne zklamali nesplněním svých slibů, jiní zase velmi mile překvapili. Konstruktivní pomoc je zhruba od 5-6 lidí, a další, kteří jsou okolo nich, se připojují v určitých částech. Např. ohledně mého webu bych uvítal, když by byl více aktualizován a doplňován. Podpora od rodiny a kamarádů je slušná, když si dopisuji aktuálně s více jak 50ti lidmi, když jsou i tací, kteří naslibovali hory-doly a už se neozvali, ale o to více si cením těch, kteří svá slova plní, bohužel těch je méně.
Ohledně příspěvků by to mohlo být jistě mnohem lepší, když stav účtu roste jen díky pár lidem, kteří každý měsíc posílají peníze složenkou či bankovním příkazem ze svého účtu při výplatě.
Smutné je na jednu stranu to, že jeden neznámý člověk projevil solidaritu částkou, která byla jako 50% zaslaných na můj účet na obnovu. (č. účtu pro ČR: 1527621123/0800 a ze zahraničí je č. účtu: cz59 0800 0000 0015 2762 1123).
Vyšla i kvalitní mezinárodní kompilace na CD – The victim of systém – . Teď jsou na prodej i trika na mojí podporu za 300Kč.
Tvé hodnocení dne 21.7. 07 ve Svitavách, kde také kromě dalších projevů se četl i projev Tvůj.
II. ročník veřejného protestu proti bezpráví 21.7. 2007 hodnotím velmi dobře, když protest byl velmi úspěšný, dobře organizován, velmi slušná účast (250-300 lidí) a ony kvalitní projevy (předseda DS Tomáš Vandas, Mgr. Ladislav Malý z DS – Praha, Jirka Š. z DS – Olomouc /www.delnickastrana.cz/, jako svolavatel protestu četl můj projev, Radovan N. z Prešova /předseda NSS – www.nss.sk/ a Mgr. František Rozhoň z Ostravy – redaktor časopisu „Svědomí“ – www.svedomi.cz). Zatím nejúspěšnější veřejný protest, po protestech 22.2. 2004 v Praze před Ministerstvem spravedlnosti ČR (asi 50 lidí), 22.7. 2006 ve Svitavách (okolo 130 lidí) a 21.4. 2007 na nám. Míru v Plzni – Borech (80 lidí). Věřím, že III. ročník protestu ve Svitavách bude opět tak dobrý a ještě úspěšnější!
Důležité je, že jsou protesty bez problémů (až na pár jedinců). Plní to svůj účel poukázat na bezpráví a proto mají veřejné protesty smysl, když se dělají kvalitně.
Jak hodnotíš lidi (jejich práci), kteří se zajímají a podporují POW´s?
Celkově se podpora POW´s zlepšuje, ale stále vidím, že je to spíše práce jedinců či menších skupin lidí. Jistě je třeba více spolupracovat a lidi podporující POW´s sjednotit. Dobrá práce je např. info web: www.pows.tk, který snad bude dále plnit svůj účel a spolupráci?! POW-SUPPORT!
Lidí, co podporují POW´s si velmi vážím! Je to největší projev solidarity v bratrství a kamarádství! Vzájemná podpora je dnes nutností!
Máš zkušenosti s podporou kolem POW´s? Uvažuješ sám do budoucna o takovéto podpoře Ty sám?
Zkušenosti z podporou POW´s mám dostatek. Když jsem byl 2 roky vězněn poprvé (od 11.8. 97 do 11.8. 99), tak jsem byl podporován kamarády a kamarádkami z jedné ženské organizace ze Slovenska, které podporovali POW´s! Bohužel ta už zanikla.
S mnoha POW´s jsem si dopisoval z ČR a SR, jak v prvním trestu, kdy jsem dával také několik rozhovorů pro různé zine, tak i v tomto trestu, když už asi 2 roky není žádný kontakt na POW´s ze SR, ale jsem v kontaktu s 15 POW´s z ČR a celkově jsem byl v kontaktu za tento trest (doba více než 6 let) s 51 POW´s, ze kterých se mi ozvalo z venku 11 a z těch píše stále jen 6!
Z vězení pozná člověk skutečné kamarády a kdo si na kamaráda jen hrál! (podtrženo Vlastou, pozn. autora) Ten, kdo to myslí vážně a už prošel zkouškou vězení a vydržel, tak často POW´s podporuje i z venku, protože zažil ten pocit, kdy člověk spoléhá na pomoc kamarádů z venku a je rád za každé psaní.
POW´s jsem podporoval i venku a vím, že je to složité dělat sbírky a žádat stále lidi o podporu kamarádů ve vězení, aby se jim mohlo poslat pár desítek známek, něco na čtení atd. V podstatě POW´s kamarády podporuji i odsud z vězení, když si s nimi dopisuji a snažím se je podpořit v boji, aby se nevzdávali a také posílám POW´s „kilovky“ s časopisy a knihami, tak i někteří posílají mě. To je ta pravá bratrská solidarita, i přesto, že jsme věznění systémem ZOG a jsme zde ve vězení v podstatě jako vojáci na nepřátelském území, obklopeni nepřáteli! Do budoucna jistě uvažuji dále podporovat POW´s!
Plánů je hodně, jako např. vznik značky oblečení na podporu POW´s!
Je to těžké, ale pověz, je v této situaci možné uvažovat co bude až tohle všechno skončí?
Těžké to rozhodně je, ale nikdy se to nesmí vzdávat. To, co bude, je také v našich rukou a záleží na činu každého z nás. Změna k lepšímu může nastat kdykoli, vše je jen otázkou času a ten se měří skutky! Jistě je smutné si uvědomovat skutečnost, že se např. mí rodiče mého výstupu (po 18 letech a 2 měsících – 17 let + 14 měsíců – ) 21.9. 2019 nemusí dožít, když jsou vážně nemocní, po tom, co mě neprávem uvěznili!
Je zde možnost podmínečného propuštění (P.P.) po 2/3 trestu, ale to je až nejdříve 31.8. 2013! To se však spíše protahuje, díky různým posudkům. Do budoucna bych jistě chtěl založit rodinu a být otcem dětí s mojí princeznou. O snoubenku jsem po letech vězení přišel (11.8. 2001 jsem se měl ženit!) díky tomu bezpráví a lžím.
Poslední otázka… Jistě vnímáš situaci v ČR ohledně pravicové scény, jak se na ni díváš Ty, sám osobně?
Osobně je třeba dělat rozdíl v pojmu, co je pravicové. Např. ODS je konzervativně – pravicová, ale ve své podstatně je plná zednářů a převlékačů kabátů, i bývalých komunistů, což je však znakem všech stávajících parlamentních stran (levicově-liberální Straně zelených, kryptobolševické ČSSD, pokrytecké KDU-ČSL a zločinné KSČM plné stalinistů a marxistů). Dnes je třeba dívat se na naší scénu jako na sociální a pronárodní, protože našim nepřítelem je vedle komunismu také kapitalismus a jeho dnešní zhoubné prvky, od globalismu, liberalismu, přes pseudohumanismus až k sionismu a zednářství, které ovládá západní státy a země EU. Kdo stojí za vznikem komunismu a kapitalismu dnes už snad každý člověk ví, pokud se podívá na fakta, která se však často zamlžují.
V našich stranách a organizacích v ČR jde vidět vzrůstající aktivita, což je pozitivní, avšak je třeba více spolupracovat, také pořádat kvalitní akce, vzdělávat se! Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v našich řadách je stále více, tím je naše scéna na vyšší úrovni.
Represe a šikana ze strany ideopolicie a prohnilého systému vzrůstá, když oni zakazují pod různýma záminkama naše protesty, hudebně-kulturní akce, nošení oblečení (viz. kauza „Thor Steinar“ a obviňování a odsuzování za staré runové logo „TS“, i přesto, že bylo shledáno jako nezávadné!; či nošení triček s vyjádřením odporu!). Snaží se zakázat některé webové stránky (např. Národně vzdělávacího institutu) jenom proto, že byl zveřejněn seznam Židů a Židovských (pozn. autora) míšenců v politice po Sametovém podvodu v roce 1989. Čeho se bojí? Svobody slova!?
Z politických stran v ČR je největší nadějí Dělnická strana (DS), která získává sympatie u veřejnosti a její program je velmi dobrý.
Po tom, co národoveckou scénu pošpinil a zdiskreditoval svými podvody nastrčený zednář Miroslav Sládek (kterého dříve podporovalo mnoho národovců, i já jsem byl jeden z nich a nevěřil jsem informacím o jeho zednářství, jak psal dříve zakázaný „Týdeník politika“), tak je nadějí DS!
Naše řady se musí zbavit těch, co škodí a pomlouvají, tak i zrádců a odprostit se od šovinismu mezi Evropskými národy! To je nutné k tomu, abychom šli cestou konstruktivní, cestou pořádku, cti, kamarádství, odvahy a záchrany našich lidí a lepších zítřků!
Každý musí udělat krok dopředu, pak je naděje na záchranu hodnot a odkazu předků.
Děkuji za rozhovor, poslední slova jsou Tvá…
Děkují vám kamarádi z Bruntálska za zájem a podporu a přeji vám úspěch ve vaší práci. Srdečně zdravím svojí rodinu, příbuzné, Jirku z Olomouce, Rada a Kiki z Prešova (NSS), Alenu z Prahy, Michala z Jihlavy, Vencu a Roberta z Plzně (Original store), Jiřku s Pavlem a rodinou z Mostu, tak i princeznu Lucinku Š. s její rodinou a Freyou, Maju z Bratislavy, Sandru z Prahy, Karla z Prahy, Michala z Pardubic, Tomáše z Brněnska, Romana s rodinou ze Sokolovska, Fandu do Irska. Kamarády z měst – Svitavy, Chrudim, Česká Třebová, Brno, Praha, Olomouc, Most, Zlín, Kolín, Kladno, Chomutov, Plzeň. Tábor, Ostrava, Opava, Karlovy Vary, České Budějovice, Uherský Brod, Bratislava, Nitra, Prešov,… tak i všechny POW´s kamarády a ty, kteří nás POW´s podporují! Všem děkuji za podporu! Těm, kteří na podporu vězněných kamarádů zapomínají, vzkazuji to, že jednou můžete být také uvězněni a spoléhat na podporu kamarádů, kteří nejsou za mřížemi. Nebuďte lhostejní, i na vás záleží!
Vlastimil „Vlajka“ Pechanec /www.pechanec.tk/
2.9. 2007 Státní věznice Plzeň - Bory
Rozhovor zpracoval: -POWs group BK-
www.nacionaliste-br.wz.cz
--- web funguje i jako informačník Nacionalistů z Bruntálska
Poskytnuté rozhovory - W.J.
umístněno | 6.6.07Jak jsme již obeznámeni, proces, který s Tvou osobou byl veden, byl podjatý. Existuje ještě nějaká reálná naděje na znovuotevření procesu?
Od doby, kdy vyšla zpráva, že jsem byl obviněn z vraždy s rasovým podtextem /21.7.2001/ ve Svitavách z 20.7.2001 na cikánu Otto Absolonovi, tak byl veden značný mediální i politický tlak na mé odsouzení, na což si patrně mnozí lidé vzpomenou. K těmto skutečnostem a tlakům i manipulaci, bylo naplněno přání volající po výjimečném trestu pro moji osobu, a to i bez ohledu na skutečná fakta. Stav soudnictví je katastrofální, ale šacena obnovu procesu je zde možná. Můj nový právník už pracuje na věcech a důkazních materiálech, včetně svědectví, abychom mohli požádat krajský soud v Hradci králové o obnovu procesu, na základě nových skutečností, na kterých by bylo veřejné stání, se stejným senátem, který mě odsoudil u soudu prvního stupně /na 13 let/. Ke konkrétním důkazům se nebudu vyjadřovat, poněvadž bych takto odkryl naše karty k obnově, což jistě chápete. Záleží na mnoha okolnostech, a když je to dnes, v tomto systému těžké, tak to nevzdávám, poněvadž mé svědomí je čisté!
Kolik by bylo zapotřebí shromáždit finančních prostředků k obnově procesu?
Náklady finančních prostředků jsou poměrně vysoké, a to už i teď, před žádostí o obnovu, poněvadž můj právník musí shánět důkazy v můj prospěch, a to i když jich bylo plno předloženo při soudních přelíčeních, které však soudy zcela ignorovali či uvedli jako nepotřebné, jako i výsledek několika svědků z místa činu, které nikdy nevyslechli! Předložené důkazy musí býti nové, doposud nepředložené. Placení právníka a úkonů je nejméně v řádkách stů tisíc Kč! Jsem proto vděčný za jakoukoliv finanční podporu na bankovní účet k tomu určený / číslo účtu: 1527621123/0800/! Případně lidé určení ke sbírkám na mojí podporu, po jejich prověření o čestnosti.
Je jiná možnost, jak se zasadit o zproštění Tvé viny?
Jedinou možností na zproštění vinny je obnova procesu, poněvadž předchozí právník JuDr. Fišer zameškal lhůtu pro podání stížnosti, pro porušení zákona k Ústavnímu soudu ČR v Brně.
Jak reagovala rodina a přátelé na Tvé obvinění z rasově motivované vraždy?
Reakce mé rodiny, přátel i tehdejší snoubenky na mé obvinění, byla šokující, tak jako pro mne. I přesto však mnozí věřili, či doufali, že budu zproštěn obžaloby, ale bohužel realita byla velmi krutá, a to mělo i za následek následné vážné problémy mých rodičů, a také smrt mé babičky po vynesení prvního rozsudku, po kterém druhý den zemřela! Mám však stálou podporu většiny z nich, i když jsou patrny znaky zoufalství nad tím bezprávím v mé kauze.
Jistě máš teorii, kdo a proč spáchal tento čin a následně nechal vinu spočinout na Tobě.
Jistě, určití teorie, kdo a proč spáchal tento čin mám. Možností je však více, a mnohé by byly i reálné, ať už možnost mého bývalého kamaráda Roberta Homolice / alias Kouba /, který měl na místě už předtím konflikt, a pak dle některých svědků i s přicházejícími opilými cikány u vchodu, kde se to mělo stát před schody, kde se nacházel i tehdy mladiství Leoš Řezník se svými kamarády, když oba byli oblečeni v černém či tmavém oblečení, přesně jako údajný pachatel, kdežto já byl prokazatelně oblečen celý ve světlém, světlé rifle a bílé tričko se znakem mého rodného města Svitavy. Oba se jinak v té době hlásili ke hnutí Skinheads, leč dnes už nějaký rok jsou v úpadku drogového svinstva. To, že měli určité konexe, tím že teta Homolice, Mgr. Jílková byla dlouhá léta předsedkyní krajského soudu v Hradci králové, a Řezníkův strýc byl prvním policistou zasahujícím na místě činu 20.7.2001!
Další možnou teorií je fakt, že v tu dobu se tam nacházel i poloviční cikán Karel Krátký, který byl na místě ze kterého mohl nepozorovaně zasáhnout Absolona do pravého boku břicha ze zadu, kde měl stát s družkou Absolona – Žílovou, se kterou měl mít údajně poměr, a s Absolónem, který byl od 19 let nezaměstnaný, měl mít jisté kšefty se starožitnostmi, což Krátký i přiznal u soudu, a však v březnu 2002 před prvním rozsudkem záhadně zemřel, na jiné diskotéce. Možností je tedy více, a jak řekl i veřejně několikrát zmocněnec rodiny Absolona, známý ochránce práv cikánů, anarchista Jakub Polák, tak ostatní možnosti jsou mnohem pravděpodobnější, a proto také uváděl že nejsem pachatelem, ale zástupnou obětí. Tohle následně otevřelo oči i některým zatvrzelcům z řad médií a pseudohumanistů i veřejnosti.
Co by jsi tomuto člověku bez kousku cti /-těmto lidem-/ vzkázal?
Upřímně řečeno, pochybuji že si pachatel bude číst tyhle řádky, ale jistě by mě zajímalo jaké má svědomí, a jak se žije těm poskokům systému co zajistili, abych byl uvězněný za něco, co jsme neudělal. Systému se jako politicky nekorektní nacionalista nehodím, proto to bezpráví a represe! Pravda nejde stále zamlčovat, tak jak oni chtějí. Pravda se nebojí zkoumání.
Jak se Ti daří přežívat ty nekonečné dny ve vězení?
Nekonečné dny ve vězení trávím převážně dopisováním, čtením knih na různá témata / politika, historie, právo atd./, udržováním dobrého fyzického stavu díky cvičení, a také vzděláváním se v anglickém jazyce, což vidím jako užitečné do budoucna.
Zde na Mírovské pevnosti, ve zvýšené ostraze "D", Jsem prakticky stále na cele, kromě 1hod. vycházky denně, na které dle počasí chodím, pokud je čas. ? Snažím se naplnit čas pozitivně.
Ve vězení jsou všichni obeznámeni z jakého důvodu jsi uvězněn. Došlo kvůli tomu někdy s někým ke konfliktu?
Většina z vězňů ví zač zde sedím, poněvadž je to velmi mediálně známá kauza, a také se tím nějak netajím, i když je tu plno primitivů a momentálně jsme na oddíle č.8, kde je 75% cikánů, ale problémy zde na Mírově už pár let nemám. Naposledy to bylo krátce po mém příjezdu z Plzně – Borů v srpnu 2003, kdy mě ještě na nástupním oddíle napadli ve sprše, což mělo za následek jejich hrdinství v přesile 12 na 1, že jsem měl natržené levé obočí a 4 stehy! V ten den to bylo i napadení na schodech ze zadu, ale za pomoci přátel a P.O.W.s se to zde hned vyřešilo, a od té doby mají respekt, když jim člověk ukáže, že se nebojí. Napaden jsem byl i předtím ve Valdicích, kde jsem byl jen dočasně do vynesení prvního rozsudku, poněvadž mě přeřadili z vazby do výkonu trestu /VT/ na 14 měsíců v ostraze "C" za /§ 202/1/ střet s levicovými anarchisty 19.11.2000 v České Třebové, a ve Valdicích byl za brutální vraždu důchodce, bratra Absolona Dušana, a několik jeho příbuzných. Tam vznikl menší konflikt u doktora, když jsem odcházel na schodech. Na Borech jsem byl také napaden při vycházce, když mě jich-cikánů, více obstoupilo, a padlo pár ran a žďuchanců. Člověk ve vězení nesmí ukázat slabost, jinak v džungli zločinců, tedy na nepřátelském území nedospěje ke klidu, P.O.W. musí být tedy jako voják v obležení nepřátel! Proto je zapotřebí, aby se P.O.W.´s vzájemně podporovali a pomáhali si.
Jsi vězněn neprávem zločinným systémem, jaké pomoci se Ti dostává od bratrů a sester na svobodě?
Musím přiznat, že podpora P.O.W.´s je dle mého stále dosti zanedbávána oproti jiným státům v Evropě, či světě. Osobně jsem rád za jakoukoliv podporu, leč těch co drží skutečně slovo je jen ta menší část, ale o to více si těchto lidí vážím, a Ti lidé to vědí, ať už to jsou věrní kamarádi z Prahy, Olomouce, Brna, Mostecka, Chomutovska, Karlovarska, Ostravska, Chrudimska, Svitav, či bratrů a sester ze Slovenska, všem patří můj dík, a to hlavně Jirkovi z Olomouce a Martinovi z Chrudimi /DRAKAR SHOP/ a dalším. Pomoc vítám hlavně od těch, co drží slovo, a ne jen slibují. Chodí mi i kilové dopisy tzv. kilovky, s tiskem a knihy, známky atd.
Co by jsi jako POW vzkázal lidem v hnutí?
Nebuďte lhostejní a líní, nezapomínejte, že podpora a spolupráce na základě kamarádství je důležité pro naše přežití a existenci našich lidí, která je v ohrožení, díky strachu a lhostejnosti většiny lidí, proto je třeba se zamyslet nad tím, co a kdo je potřebný či nikoliv. Nezapomeňte, že ty nejvěrnější z nás prověřili ty těžké chvíle boje a zvláště pak věznění za činy prospěšné naší věci. Každého z Vás může potkat vězení, zvláště když nás systém tolik perzekuuje, a to i za projevené názory, jako např. Ernst Zündel, Germar Rudolf, David Irving, David Lane a mnoho dalších. Zajímejte se o pronárodní politiku, podporujte svobodu projevu, vzdělávejte se, a věřte, že naše kroky povedou dále k lepším zítřkům a naší existenci, která je ničena těmi, kteří se pravdy bojí a jejich neustálé běsnění a pomluvy nám ukazují, že jsme na správné cestě, cestě k vítězství! Odporem k přežití! Není cesty zpět!
Děkuji za uskutečněný rozhovor zde je prostor pro Tvá slova závěrem:
Zdravím všechny známé a věrné kamarády a kamarádky, včetně mé rodiny a těch, kteří mě podporují, za což velmi děkuji! Vaší redakci a organizaci přeji plno úspěchů a zdaru do budoucna, a děkuji za Váš zájem o mou kauzu.
Tam, kde vládne bezpráví, je odpor povinností!
Státní věznice – ČR Mírov dne: 15. 5. 06
W. J.
Poskytnuté rozhovory - Obrana národa
umístněno | 6.6.07Můžeš nám popsat celou událost ze tvého pohledu?
V pátek 20.7. 2001 jsem společně s několika známými přáteli navštívil ve Svitavách bar "V zatáčce" (součást hotelu Národní dům), kde probíhala diskotéka DJ Saxe z rádia Life, kde mne po předešlé domluvě očekávala moje snoubenka Stanislava P., se kterou jsme se měli 11.8.2001 brát. Právě s ní jsem se celý večer bavil. Bylo asi 22 hodin. Vše probíhalo normálně, jen něco málo po 23.hodině, když jsem šel z WC, na mě volal pro mne neznámý člověk v tmavém oblečení, že chce se mnou mluvit jistá Adriana Šneková, přítelkyně Roberta Homoláče, se kterým jsem přišel. Stála u vchodových dveří a plakala, že se pohádala s Robertem a chce se s ním rozejít. Snažil jsem se ji uklidnit, že je Robert opilý a vše se vyřeší, a aby šla dovnitř, což udělala. Potom jsme spolu se Stanislavou jejich problém rozebírali.
Asi v půl dvanácté jsem si šel koupit k baru pivo. Viděl jsem, že se velká část lidí vydala směrem k východu. Když jsem stál u baru, přiběhl jeden z pořadatelů k barmance a řekl jí, aby zavolala záchranku. Údajně měl být venku někdo zraněn a krvácí. Jeho slova jsem slyšel zřetelně, jelikož stál vedle mne a mluvil hlasitě. Byl jsem zvědav, co se stalo a rozhodoval jsem se, jestli se tam mám jít podívat nebo se optat na podrobnosti toho pořadatele (Pavel T.). V tom přiběhl dovnitř Zdeněk B. a Petr K., kteří mne napadli a srazili na zem po pravé části baru u automatů. Oba mne začali vinit z toho, že jsem měl venku někoho napadnout a pobodat nožem. Řekl jsem jim, zda se nezbláznili. Na to se mne někteří lidé začali zastávat. Byla mezi nimi i moje snoubenka. Ptali se jich, proč mne napadají. Řekli jim, že jsem měl pobodat venku Otu Absolona. Řekl jsem jim, že je to nesmysl, že jsem byl celou dobu uvnitř (to potvrzovali i ostatní) a že jsem s nikým žádný konflikt neměl. Pak někdo poukázal na to, že mám v pouzdře na opasku nůž. Ten jsem vytáhl (šlo o malý pěstní nůž, asi 4 cm dlouhý) a ukázal jim ho, aby viděli, že na něm není žádná krev. Pak se mi omluvili s tím, že znají mou dřívější minulost (byl jsem odsouzen za napadení Róma) a že je o mne známo, že Rómy nemám rád atd. Prý taky proto, že někdo vykřikl moje jméno. Byl jsem tím rozčilen a chtěl jsem jít ven. Podívat se, co se stalo a vše vysvětlit. Ostatní mne zadrželi, že je venku napjatá atmosféra.
Když přijela policie, tak si postupně nechávala vyvádět některé lidi ven, aby podali svědectví. Seděl jsem u stolu se snoubenkou, její sestrou a dalšími lidmi. Snoubenka mne uklidňovala a já jsem vztekle hodil svůj nůž na stůl. Policie vyzvala Roberta Homoláče, aby šel s nimi ven. On vstal a bez pomoci odešel. (Po celou dobu šetření tvrdil, že byl dost opilý, nemohl ani chodit a vlastně spal). Potom si nechali zavolat i mne. Venku se ptali, jestli jsem něco neviděl, jestli nevím, kdo mohl něco vidět a kde jsem byl já. Řekl jsem, že jsem byl uvnitř se snoubenkou a přáteli, že jenom dva lidi mě napadli a obvinili, že jsem měl někoho venku zranit. Když se vše vysvětlilo, tak se omluvili atd. Odpověděli mi, že o tom už vědí. Provedli u mě osobní prohlídku, kontrolu nehtů a jestli nemám na sobě stopy toho útoku. Měl jsem pouze utrhlý límec u trička z předchozího napadení. Dál se ptali, jestli jsem neviděl někoho v černém oblečení (někteří svědci totiž uvedli, že pachatel měl být oblečen v černém). Odpověděl jsem, že nic z toho mi není známo. Upozornili mě, že jde o závažný čin, který bude vyšetřován podrobně druhý den, že budu vyzván na podání vysvětlení. Načež jsem mohl jít zpět. Na diskotéce jsem zůstal asi do třetí hodiny ranní, kdy jsem odešel se snoubenkou domů. Když jsem přišel domů, tak mi moje matka sdělila, že jí volala jistá Makulová (Rómka, se kterou matka dříve pracovala) a řekla jí, že někdo pobodal Absolona a že jsem tam byl taky, aby něco ode mne zjistila. Vysvětlil jsem, co se stalo, co jsem tedy věděl a že se to bude šetřit. Pak jsem šel spát.
V sobotu 21.7. přijela policie jen krátce poté, co jsem se vzbudil. Bylo asi půl jedenácté dopoledne. Odjel jsem s nimi na stanici, kde už byla velká část svědků vyslýchána policisty z Krajského úřadu vyšetřování. Vypověděl jsem, co jsem věděl. Řekli mi, že si mě tam ještě chvíli podrží společně s ostatními podezřelými. Kolem 16.hod. mě začali opět vyslýchat, zda si na něco nevzpomínám atd. Vše jsem znovu opakoval, a to se jim asi nelíbilo. Chtěli po mě, abych jim řekl, kdo to byl. Později svůj nátlak vystupňovali oznámením, že klidně mohou obvinit mne a že o vše přijdu atd. Evidentně mne chtěli psychicky rozhodit, což se jim i částečně povedlo. Po několikahodinovém výslechu jim bylo jasné, že toho prostě víc nevím. Řekli mi, že když to nebyl nikdo jiný, tak jsem to musel být já. Požádal jsem je o to, aby už na mě nezkoušeli jejich vyšetřovatelské metody, že prostě víc nevím. V tom mne jeden z vyšetřovatelů shodil ze židle a oznámil mi, že ten poškozený zemřel dnes ráno, tak abych jim to nekomplikoval a řekl, kdo to byl nebo se mám přiznat já. Opět jsem jim řekl, že jsem nic neudělal, nic jsem neviděl.
Kolem 20.hod. mi sdělili obvinění z vraždy s rasovým podtextem se sazbou 12-15 let, výjimečný trest až na doživotí. Nicméně dle mých informací už několik desítek minut před tímto obviněním proběhla informace o tom, co se stalo a že už jsem obviněn jednou televizní stanicí. Tímto se lehce mohlo vžít, že jsem pachatelem, což mohlo ovlivnit i některé svědky.
Pak mi policisté ukázali fotku zavražděného Absolona. Tehdy jsem se podivil, že se stále mluvilo o vraždě cikána apod. Ovšem O. Absolon vůbec jako Róm nevypadal. Od vidění jsem ho znal a rozhodně jsem nevěděl, že to byl Róm. Přesto se hovořilo o rasovém podtextu, což by podle jejich názoru odpovídalo na mě vzhledem k mojí minulosti.
V neděli v 11.hod na mne byla uvalena vazba s odůvodněním, že "obviněný se hlásí k hnutí skinheads, má ostříhanou hlavu nakrátko, užívá oděv potvrzující příslušnost k tomuto hnutí a útok proti poškozenému byl veden pro jeho rasu…".Proti tomuto absurdnímu důvodu vazby jsem podal odvolání já i můj advokát. V odvolání jsem uvedl, že se k hnutí skinheads nehlásím od roku 1996 a oblečení ještě není důvodem pro napadení jiného člověka z rasových pohnutek, a že se zde jedná o podjatost soudce. V rozhodnutí Okresního soudu ve Svitavách ze dne 22.11. 2001 jsem se dočetl, že ze strany soudce nejde o žádnou podjatost vůči mojí osobně, a tudíž není důvod pro jeho vyloučení z projednávané trestní věci. Paradoxem je, že podepsán byl stejný soudce, který na mne vazbu uvalil a sám tedy rozhodl o tom, že proti mně není vůbec podjatý.
Proč si myslíš, že jsi byl obviněn zrovna ty?
Od samého začátku jsem byl přesvědčen, že jde o omyl, který se vysvětlí. Postupem času bylo vidět, že policie nemá zájem hledat skutečného viníka. Zkrátka jako pachatel jsem se jim hodil. Vzhledem k tomu, že jsem byl jako mladistvý odsouzen nepodmíněně za napadení Róma Ladislava P., kterého jsem poranil sečně nožem, a taky k další trestné činnosti, když mi bylo 16 let. Mediální a dalo by se říct i politická kampaň, vedená velmi intenzivně proti mně, ke všemu přispěla. Objevovaly se titulky jako: "Vrah O. Absolona je nebezpečný skinhead." To i přesto, že mne znalci označili, že pro společnost nebezpečný nejsem. Taky, že jsem aktivní neonacista apod. Skutečnost je ale taková, že důkazní materiál zkrátka nebyl. Tedy pouze moje minulost a názory, které s projednávaným případem neměly nic společného. Tím vším jsem byl již předem odsouzen. Od začátku padaly výjimečné rozsudky a doživotí. Média měla větší sledovanost a politici se zviditelňovali. Až později se názory některých měnily, když sledovali všechna jedenáct stání. Byl jsem souzen rok. Totiž výpovědi rómských svědků si zásadně odporovaly a byly zpochybněny dalšími svědky. Taktéž i znalci ohledně způsobu poranění a vedení útoku atd. Nedokázali se shodnout ani na mém popisu (postavy, vizáže, oblečení). Údajné urážky na adresu Rómů slyšeli zase jen samotní Rómové, a to ještě uvedli každý jinou. Podle nich jsem já měl být ona osoba v černém oblečení nebo tmavém. Po dvou měsících shodně přidaly i černou bundu (mluvilo se o ní i v médiích). Podle záznamů policie měl být pachatel oblečen do černé, nejspíš kožené bundy a po události utíkat směrem k parku Jana Palacha. Pak to měla být pro změnu bunda riflová a nebo bunda se zipy na rukávech. Musím upozornit, že byla velmi špatná viditelnost, což tvrdili i policisté (barevně světélkující efekty a dým), hlučnost aparatury a konečně - konflikt měl trvat asi deset sekund.
Faktem je, že ten večer jsem měl na sobě světle modré, seprané rifle, bílé tričko se znakem Svitav - vše potvrzeno svědky i policisty. Soud se s tím vypořádal tak, že jsem mohl mít tu černou bundu, jelikož svědci mne znají a viděli mne párkrát právě v černé bundě, a proto mne taky označili. Další věc je, že mne označili za osobu s blond vlasy snad obarvenými na blond a bez vousů, i když nosím viditelnou bradku a obarvené vlasy jsem nikdy neměl.
Prostě jsem byl policií, státním zastupitelstvím a i soudem vybrán jako pachatel. Jinak si nemohu vysvětlit, že jsem byl v této důkazní nouzi odsouzen. Krom těchto rozporů totiž neexistuje žádný hmatatelný důkaz o mojí vině, spíš naopak. Znalci vyvrátili tvrzení o tom, že by nalezený nůž bez otisků, stop a krve byl vražednou zbraní, bodným kanálům neodpovídala ani jeho šíře, ani délka. Dále dle jejich tvrzení byl pachatel pravděpodobně levák a já jsem pravák. Další svědek vypověděl, že stál těsně za poškozeným v úzké chodbě a nikdo další kolem před ním ani za ním nestál.
Skinhead Leoš Ř. Robert K. s přítelkyní seděli na schodech, kde se přímo celá věc odehrála. Oba byli v černém oblečení, což sami uvedli. Přesto oba tvrdili, že vůbec nic neviděli a z Rómů znali pouze Karla K. a nějaké ženy. Ti už tam byli několik hodin a nikdo si jich ani nevšiml. Navíc Leoš Ř. má strýce policistu, který přijel jako první po incidentu. Těžko říct jakou i tohle sehrálo roli. Nicméně byl Leoš slyšen až u soudu! A to ještě na moji žádost.
Další ze svědků Robert H. (také skinhead) měl mít podle svědka Jána L. slovní konflikt s příchozími Rómy. Choval se agresivně a v kritickou dobu se měl pochybovat právě kolem vchodu. Také měl černé oblečení. Vypověděl, že byl silně opilý a nemohl ani chodit, většinu času víceméně spal, nic si tedy nepamatuje - měl mít alkoholové okno. Soudce mu během jednání dával jednoduše zodpovídatelné otázky. Proti otázkám zmocněnce poškozených J. Poláka, ale i st. zástupkyně se ohrazoval pro jejich špatnou formulaci. Nevím, možná i fakt, že Robertova teta je dlouholetou předsedkyní Krajského soudu v Hradci Králové a zde i proces probíhal, mohl mít nějaký význam a byl zde zájem, aby tento svědek nebyl do procesu vtažen.
Já bohužel nemám vlivné příbuzné, mám špatnou minulost a příliš známé jméno…
Dovedete si představit, kdo jiný by měl být odsouzen?
A máš ty osobně nějaké podezření na konkrétní osobu, co by mohla být pachatelem a z čeho tak usuzuješ?
Jak už jsem uvedl, tak podezřelých bylo a je více lidí. Např. Robert Homoláč, skinhead a můj bývalý kamarád. On měl mít na místě činu dle svědectví J. Loskota slovní rozepři s Rómy u vchodových dveří. Byl oblečen v tmavém oblečení jako údajný pachatel. Vypovídal stále, že si nic nepamatuje kvůli jeho značné opilosti. Přesto soud tyto fakta přehlédnul. Později se i v mediích o něm začalo mluvit jako o pachateli. A náhle přes svoji předchozí opilost začal říkat lidem, že jsem to byl já, protože stál vedle mne a vše viděl. To mne utvrdilo, že nemá čisté svědomí. Jak už jsem jednou naznačil, tak i jeho teta - bývalá předsedkyně soudu v Hradci Králové (v roce 2001 odešla do důchodu) - jistě mohla využít svých známostí v jeho prospěch.
Další podezřelý by mohl být mladý skinhead Leoš Řezník. Rovněž se nacházel poblíž vraždy. Respektive seděl na schodech s Robertem Kopeckým a jeho dívkou. Oba byli oděni do tmavého oblečení, což oba vypověděli. Sama vražda se měla stát doslova před jejich očima, ale všichni shodně tvrdí, že nic neviděli, a to si myslím, že je nesmysl. Navíc oběť měla být pobodána právě ze strany, kde oba seděli. Další asi důležitou věcí je strýc L. Řezníka. Policista, který přijel na místo činu jako první a velel zásahu. Těžko říct, jakou roli v tom sehrál i on.
Podezřelý mohl také být Róm Karel Krátký. V ten okamžik měl být taky u vchodových dveří, s mrtvým měl mít obchodní záležitosti ohledně prodeje starožitností. O něm se také hovořilo jako o pachateli a měl mít i vztah s družkou zavražděného. Rovněž měl být i napaden ostatními Rómy poté, co vypovídal na policii. Tvrdil, že jsem to neudělal. Pak nakonec sám za nějaký čas umírá (zadušení zvratky). A to po oslavě svých narozenin ve společnosti příbuzných Absolona. Dle tvrzení jeho rodiny měl mít i vnitřní krvácení a úmrtní list jim byl vydán mnohem později. Vrahem mohla být i ta zmiňovaná osoba, která měla utíkat směrem k parku Jana Palacha. Tohle už jsou jen spekulace, jak už ale jsem poznal, zde je možné vše. Navíc tyhle verze znějí i reálněji, než že jsem pachatelem já vzhledem k mé minulosti.
Co soudíš o práci policie a co si myslíš, že udělala špatně?
Velkou chybou při vyšetřováni bylo už byl špatný postup na místě činu. Přijeli pouze ve třech. M. Konečný, J. Zika a psovod Lachman - ten nebyl nikdy vyslechnut. Nezajistili dostatečně místo činu, případné svědky a provedli legitimaci asi jen pouhé poloviny lidi. O nedůslednosti svědčí i nález nože na dvoře barmankou druhý den. Asi i to, že zhruba po dvou hodinách opustili diskotéku a ta pokračovala dál. Teprve až druhý den, zřejmě poté, co poškozený zemřel, začali prohledávat místo činu a začali hledat pachatele. V průběhu vyšetřování zkonstatoval krajský vyšetřovatel Leoš Dvořák, že policie vyslechla jen ty svědky, co by mohli vypovídat proti mně. Výsledkem bylo několik výpovědí Rómů plných vzájemných rozporů. Svědky, které jsem navrhoval ke slyšení na polici a i soudu nebyli nikdy slyšeni. Některé svědky předvolali třeba po šesti měsících, v důsledku čehož si mnohé nepamatovali. Také mně nebylo vyhověno v žádosti o konfrontaci se svědky obžaloby. Věděl jsem, že by mi to očí neřekli a moje svědomí je čisté. Jak si jinak vysvětlit fakt, že rómští svědci přes to, že tvrdili, že mne znají a já je, vypovídali z vedlejší místnosti v utajení. Navíc při jejich výpovědích nebyl v soudní síni nikdo z mých přátel či příbuzných. Já byl spoután a tedy nemuseli mít strach z napadení nebo z toho, že by je někdo poznal. Jediná odpovědí je, že lhali a nebyli schopní mi to říct do očí.
Každý, kdo se dostal do kolotoče vyšetřování a soudů, má jistě spoustu negativních zkušeností s touto mašinérií. Stačí se jen rozhlédnout, nebo zavzpomínat.
Státní zástupkyně sama pokazovala na špatnou práci policie.
Jak si vysvětluješ, že případ nebyl vrácen na došetření a naopak jsi byl odsouzen?
Krajská st. zástupkyně R. Vesecká se na počátku vyjadřovala, že by mi mohla být prokázána vina. Také ale uvedla, že práce policie byla špatná. Dle mého názoru jí bylo jasné, že mi vůbec nemusí být prokázána vina. Měla v ruce jen pár nepřímých důkazů a domněnek. Na tom ovšem dokázala postavit obžalobu. Jasně se snažila o moje odsouzení za každou cenu. To i přesto, že veškeré pochybnosti jsou ve prospěch obžalovaného. Tohle bylo soudem i jí naprosto ignorováno. Mým odsouzením si vybudovala jméno, a to by určitě nešlo v případě, že bych byl zproštěn. O tom svědčí i to, že případ nebyl vrácen zpět k došetření. Zkrátka tu nebyl zájem zjistit pravdu, ale především naplnit společenskou objednávku.
Vím, že do odvolacího soudu jsi vkládal velké naděje. Můžeš popsat první pocity poté, co jsi slyšel verdikt?
Pravda, do odvolacího soudu jsem vkládal poměrně velké naděje. To i přesto, že jsem si byl vědom, jak velké tlaky na mé odsouzení jsou. Vrchnímu soudu v Praze, se patrně nelíbila moje kritika Krajského soudu a celkového postupu v mém procesu. Poukazoval jsem na to, že znalecké posudky jasně zpochybnili výpovědi i rekonstrukci tří svědků obžaloby, způsob poranění, nezjištěné stopy na mém oblečení atd. Také to, že popis osoby pachatele se neshoduje s mým popisem.
Poté co jsem 4.3.2003 slyšel rozsudek u odvolacího soudu, díval jsem se na st. zástupce a když soudce vyřkl i zvýšení trestu, byl on sám udiven jeho výši. V tu chvíli mi docházelo, že jsem definitivně odsouzen za něco, co jsem neudělal. Cítil jsem se strašně, když jsem si uvědomil, jak byl tento proces nespravedlivý. Byla a je to neskutečná křivda, kterou nelze popsat slovy. Člověk, který tohle nezažil nepochopí tu bezmoc a beznaděj mísící se se zlostí. Pár dní jsem se z toho vzpamatovával, ale jsem si vědom toho, že se tomuto systému lží nepodrobím a budu dále bojovat za očištění svého jména. Za spravedlnost, která v naší zemi očividně chybí a je nahrazena absurdismem a velkou arogancí.
Čeká tě prozatím dlouhý pobyt ve vězení. Jak trávíš svůj volný čas? Podporuje tě rodina a přátelé?
Ve vězení mne čeká ještě asi 15 let z celkového trestu 18 let a dva měsíce. Svůj čas věnuji hodně právě mé kauze a boji za zproštění těch podlých lží, když jeden z kamarádů založil na podporu mé osoby projekt Post of Freedom. Musím prozradit, že se v rámci tohoto projektu začíná angažovat stále více lidí, což je dobře.
Jinak dost času mi zabere dopisovaní s rodinou, přáteli, kamarády a především s mojí přítelkyní. Píši si s více než šedesáti lidmi od nás a ze Slovenska. Také se zde věnuji studiu angličtiny a navštěvuji i kurs jeho výuky. Chodím na kondiční cvičení, což je něco jako posilovna s menším počtem závaží. Slouží to k lepšímu udržení fyzického stavu, jelikož jsem tu stále zavřený na cele. Vycházky jsou jedna denně, na které dle počasí chodím. Hodně taky čtu. Vzhledem k tomu, že jsem byl na vlastní žádost převezen z věznice na Borech sem na Mírov, nebyl jsem zatím zařazen do práce. Práce tu sice není moc, ale doufám, že se časem dočkám.
Rodina, přátelé tak i moje přítelkyně mi dosti pomáhají. Stejně tak i někteří lidé, co se o mém případě dozvěděli nedávno. V únoru proběhla menší demonstrace před Ministerstvem spravedlnosti v Praze. Byl to protest proti mému odsouzený a proti politickým procesům. Více informací o připravovaných akci se můžete dozvědět na http://www.pechanec.tk. Připravuje se i bankovní konto na mého právníka. Za jakoukoliv podporu předem moc děkuji.
Jak vycházíš s dozorci a s ostatními vězni?
S dozorci i zaměstnanci věznice vycházím poměrně dobře. Samozřejmě se najdou i tací, kteří se chovají k vězňům hůř. Ale snažím se chovat slušně a nemám s nikým problémy. Přesto jsem už napsal dvě stížnosti na dozorce a jedna mi byla uznána. S vězni vycházím celkem bez problémů. Většinou si mě nevšímají a tak si nevšímám ani já jich. Je jen málo vězňů, se kterými se bavím. Nestojím ani o to se víc znát s lidmi, kteří vraždí, kradou, či znásilňují. Měl jsem pouze střety s Rómy na Borech, kdy mě jich dvanáct obklíčilo na vycházce, ale dopadlo to jen výměnou názorů a vzájemným žducháním. Na Mírově jsem byl Rómy napaden hned po mém příjezdu. Napadli mne ve sprše a skončilo to roztrženým obočím. Od té doby mám klid, protože si dovolí jen v přesile a jsou si vědomi toho, že se jich nebojím, i když konflikty rozhodně nehledám.
Existuje ještě nějaká šance na změnu ve tvém případě?
Jsem přesvědčen, že naděje stále žije. Problém je v tom, že můj předchozí právník opomněl podat stížnost pro porušení zákona na Ústavní soud. Můj současný právník, který mi byl doporučen redaktorkou ČT, co o mne točila reportáž v Plzni (bohužel nebyla zatím vysílána), není ochoten reagovat a činit další kroky v mé kauze. Tuhle neschopnost opravdu nepotřebuji. Momentálně sháním nového a hlavně schopnějšího právníka.
V plánu mám podaní několika dalších stížností pro porušení zákona. Například na stížnost zaslanou na Min. spravedlnosti mi bylo odepsáno, že ministr nemůže podat stížnost na porušení zákona, jelikož nebyla dodržena lhůta dva měsíce od obdržení rozsudku st. zástupcem. Což je dosti absurdní ve špatném zákoně. Jak mám vědět, kdy st. zástupce obdržel rozsudek?! Absurdní je i to, že pokud odsouzený nepodá dovolání na Nejvyšší soud (já jsem podal a bylo mi zamítnuto), tak ministr může podat stížnost pro porušení zákona i po vypršení lhůty. Paradoxně je ve výhodě odsouzený, který dovolání nepodá.
Rozhodně možnost změny v mém případě nevzdávám a také jsou prý i určité možnosti k obnovení celé kauzy. Jenže je nutné upozornit na tu nespravedlnost a lidí, kteří s tím mohou něco udělat, musí hlavně chtít něco dělat. Věřím, že se někdo se smyslem pro právo najde.
Další možnost je také udělení milosti prezidenta a těch už je podáno několik nezávisle na sobě. V případě, že bych byl omilostněn, tak i přesto bych trval na očištění mého jména.
To, že nejsem pachatelem, pochopil ze spisu i zmocněnec poškozených Jakub Polák. Prohlásil, že nejsem pachatelem, ale zástupnou obětí. Je tedy otázkou, kdy si to stejné připustí státní orgány.
Co by jsi doporučil lidem, kteří by se dostali do stejné situaci jako ty?
V prvním případě - nenechat se zlomit. Být v psychické pohodě, i když je to těžké. Měli by se sžít s realitou a z toho vycházet. Doporučuji neztrácet i přes tu křivdu smysl pro humor. Smích pomáhá duševnímu stavu a optimisticky myslet. Člověk by neměl propadat beznaději a snažit se čas vyplnit pozitivně. Doplnit si vzdělání, učit se třeba jazyky atd. Hlavně se udržovat v dobrém zdravotním a psychickém stavu. Pokud by se někdo ocitl v podobné situaci, může se na mne obrátit pomocí webu, mailu, nebo poštou. Rád pomůžu v rámci mých možností. Naděje neumírá a snažte si udržet víru.
Poslední slova jsou tvá:
Děkuji všem, kteří mne podporují a snaží se pomoci, především mé přítelkyni Miriam s dcerkou. Mojí rodině (zvláště mému otci a momentálně vážně nemocné matce), dalším příbuzným. Martinovi z Randall Gruppe, Bohdanovi za Post of Freedom, a všem, co se v P.O.F. angažují, Radimovi S.,Karlovi z Prahy, Janě V. a dalším. Také děkuji všem přátelům a kamarádům ze Svitav. Zdravím všechny kamarády a kamarádky z celé republiky a ze Slovenska. Díky redakci Obrany národa a přeji hodně úspěchů a pevné vůle. Buďte silní!
vydavatel: Miko Press
www.svedomi.cz