věcné břemeno doživotního užívání, zrušení bez náhrady

Komu: Okresní soud Praha-východ, Na Poříčí 1044/20, 110 00 Praha-Nové Město

“Existence řádného, tj. ústavně souladného procesu je nevyhnutelnou podmínkou existence demokratického právního stát"

(nález Ústavního soudu publikovaný ve sv. 2, roč. 94, č. 57 Sb. n.a u.)”

„Soud podle § 336a odst. 2 o. s. ř. stanoví, že bez náhrady zaniká věcné břemeno

zatěžující nemovité věci zvedené ve výroku I. písm. a) zřízeného ve prospěch oprávněného

Františka Hucka odpovídající doživotnímu užívání celého domu včetně součástí a

(2) Soud zároveň může rozhodnout o zániku nájemního či pachtovního práva, výměnku nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže

a) je nájemné či pachtovné, případně poměrná část výnosu z věci zcela nepřiměřená nájemnému či pachtovnému, případně poměrné části výnosu z věci v místě a čase obvyklé nebo je-li věcné břemeno či výměnek zcela nepřiměřený výhodě oprávněného, a

b) toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitou věc v dražbě.

Za situace kdy podle výše uvedeného paragrafu musí platit zároveň obě podmínky

jak dle bodu a) tak dle bodu b), tak v mém případě tu neplatí ani jedna z podmínek.

Dle dokumentu SMLOUVA O ZŘÍZENÍ VĚCNÉHO BŘEMENE ze dne 20.1.2010 (založen ve spisu, byl již čten) mi bylo mým otcem zřízeno příslušné právo a to k celé nemovitosti. Jak jsem již uvedl, otec byl nemocný a chtěl abych mohl v domě kde jsem vyrůstal a většinu života i žil v klidu bez ohledu co by se mohlo stát (ztráta zaměstnání, dluhy a exekuce atd.) dožít.

Pravděpodobně tušil, že např. pořízení závěti v můj prospěch by mu doma (ze strany matky a bratra) velmi pravděpodobně neprošlo.

Otec zemřel dne 28.4.2013 bez zanechání závěti, dne 29.1.2014 byla schválena mezi mnou, matkou a bratrem DOHODA O VYPOŘÁDÁNÍ DĚDICŮ, s vyznačením právní moci ten samý den, kdy nikdo můj zákonný nárok na dědictví, ani na trvající věcné břemeno nezpochybnil.

Pro pochopení celé věci přikládám viz níže chronologii případu (vztahů s rodinou) ze které je naprosto zřejmé že

1. mi otec zřídil věcné břemeno doživotního užívání s vědomým a tichým souhlasem všech

2. že jsem předmětný dům Přezletice č.p. 4 opravdu neopustil dobrovolně ale až po teroru ze strany spolubydlících

3. jsem se od roku 2015 pokoušel o dohodu a o řešení vzniklých problémů nikoli „svépomocí“ ale vždy pouze legálně tj. soudní cestou /to že ne vždy to fungovalo, je věc jiná/

Dále k § 336a (2) a) o.s.ř, tak toto znění zákona bylo myšleno např. pro situaci kdy legální vlastník nemovitosti tuto účelově zatížil např. fiktivními či faktickými nájemními smlouvami s bezdomovci za 1 Kč či zdarma, nebo smlouvami na věcné břemeno doživotního užívání, aby do budoucna učelově stížil nucený prodej a zpeněžení nemovitosti a uspokojení jeho věřitelů, např. bývalé rozvedené manželky v rámci vypořádání SJM.

Což naprosto jasně není můj případ, otec mi mohl předmětnou nemovitost jako svému synovi naprosto legálně a bez platby darovací daně například darovat.

„výrazně NEomezuje možnost prodat nemovitou věc v dražbě“, maximálně může trochu ovlivnit výslednou vydraženou cenu, což ve svém odůvodnění zmiňuje i soud, což ale ani to nemusí tak být.

Mezi. tzv. excesivní závady patří nájemní a pachtovní práva,výměnek nebo právo odpovídající věcnému břemeni, a to za splnění dvou podmínek:

1) nájemné nebo pachtovné, resp. Poměrná část z výnosu z postižené nemovité věci, jsou zcela nepřiměřené výši takového plnění z nemovité věci v místě a čase obvyklé nebo věcné břemeno nebo výměnek jsou zcela nepřiměřené výhodě oprávněného, a to komulativně tím, že

2) takovéto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitou věc v dražbě

(nestačí tedy pouhá skutečnost, že takové právo dražební prodej omezuje – ..“

Občanský soudní řád, komentář – Svoboda, Smolík, Levý, Šínová a kolektiv – C.H.Beck

Hledal prodej nemovitostí spolu s věcným břemenem doživotního užívání,

z otevřených zdrojů (nemám takový přístup k datům jako např. soudní znalec)

NEMOVITÁ VĚC: Podíl 1⁄2 rodinného domu včetně příslušenství a pozemků

Předmětem ocenění je věcné břemeno užívání spočívající v doživotním bezplatném užívání bytu

1+1 s příslušenstvím v přízemí a jedné obytné místnosti v 1.patře domu Horní Počernice č.p. 1020,užívání nebytových prostor (sklep), jakož i zahrady a ostatní stavby a prostory, které bylo zřízeno na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemena ze dne 8.7.21993.

VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ prokazující stav evidovaný k datu 07.04.2023 12:35:02

(viz ve spise, navrhuji jako důkaz) dokládá, že předmětný podíl na nemovitosti zatížené věcným břemenem doživotního užívání byl řádně vydražen a nový spolumajitel zapsán

Listina o Usnesení soudního exekutora o udělení příklepu 178 EX-9333/2008 -226 ze dne 14.09.2016. Právní moc ke dni 12.10.2016. Právní účinky zápisu k okamžiku 25.10.2016 17:45:56. Zápis proveden dne 21.11.2016.

V-77485/2016-101 Pro: Dang Thi Trang, Tyršova 521, 40747 Varnsdorf RČ/IČO: 835504/9956

O ceně ideálního spoluvlastnického podílu ve výši 1/2 k nemovitým věcem sestávající z pozemku

p.č. St. 80 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: Libňatov, č.p. 41, rod.dům

(stavba stojí na pozemku p.č. St. 80), (již ve spisu, navrhuji jako důkaz)

jehož součástí opět je: 3.2) Věcné břemeno váznoucí na předmět ocenění ze dne 23.10.1987

Jedná se o ocenění věcného břemene užívání - doživotní a bezplatné užívání, které bylo zřízeno

listinou: Smlouva RV 1197/1987. Věcné břemeno bylo zřízeno ve prospěch paní Antoníny Faltové.

Viz VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ prokazující stav evidovaný k datu 07.04.2023 13:15:02

který opět dokazuje, že předmětná nemovitost byla vydražena včetně věcného břemene doživotního užívání, které trvá doposud.. (viz ve spisu, navrhuji jako důkaz)

Tj. jak je z výše uvedeného konkrétního případu vidět, tak je možné nejen prodat v dražbě celou nemovitost s věcným břemenem doživotního užívání, ale dokonce jen spoluvlastnický podíl.

Tj. samotná existence věcného břemene doživotního užívání není a nemůže být důvodem pro postupu dle § 336a (2) b) o.s.ř. .

Lokalita je pouze orientační, nemovitost se nachází ve vyznačené oblasti na mapě 4 490 000 K

Jak dokládá výše uvedený inzerát, je možné nabízet k prodeji nemovitosti včetné věcného břemene doživotního užívání.

„Je zřejmé, že oprávněný fakticky nemá zájem na užívání předmětných

Nevím jakou logiku by mělo když mám svůj dům (jako spoluvlastník a majitel věcnéno břemene doživotního užívání) v místě které je obcí, nicméně s dobrou dostupností do Prahy kvůli práci atd., kde jsem vyrůstal, kde mám kamarády a kde jako bývalý zastupitel obce Přezletice mám přepokládám i nějaký společenský status, bydlel v cizí nemovitosti a ještě za to bydlení platil..

Nevím jakou logiku by mělo se o předmětnou nemovitost a možnost v ní bydlet, v případě že mi to bude znemožněno aspoň jako náhradu obdržet příslušné peněžité zadostiučinění. Nevím proč bych jinak za posledních několik let utratil téměř 150.000 Kč za soudní poplatky a náklady řízení, viz seznam plateb co jsem dohledal

To nepočítám celkem drahou odbornou literaturu např. od nakladatelství C.H.Beck

na základě kterého se provádí výkon rozhodnutí na předmětnou nemovitost, kde se uvádí:

5. Proti tomuto rozsudku podala právní předchůdkyně žalovaného včasné odvolání, v němž

namítala, že soud prvního stupně vycházel při svém rozhodování z účelových tvrzení žalobce,

tvrzený nezájem žalobce užívání nemovitostí nekoresponduje s tím, že se v jiných řízeních

domáhá vydání bezdůvodného obohacení za nemožnost užívat nemovitostí, které jako

24. S ohledem na uvedené soud prvního stupně správně zvažoval další způsob vypořádání, a to

přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví některého z účastníků. Žalobce v řízení

opakovaně uvedl, že o přikázání nemovitostí do svého vlastnictví nemá zájem (a z tohoto jeho

vyjádření musí soud vycházet, byť se strana žalovaná domnívá, že faktické chování žalobce

Kde sama žalovaná strana uvádí, že o předmětnou nemovitost mám zájem.

„když v rámci nalézací řízení měl a mohl navrhnout jejich přikázání do

§ 1147 Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

Musí mít ten kdo chce nemovitost přikázat prostředky na vyplacení, což od počátku nebyl můj případ. Nevypovídá to vůbec nic o tom nemovitost užívat. Což ve svém rozsudku konstatuje i Krajský soud viz:

25. Před soudem prvního stupně předchůdkyně žalovaného přikázat nemovitosti do svého vlastnictví nepožadovala, ani netvrdila, že má dostatek finančních prostředků k tomu, aby mohla v případě, že by jí nemovitosti přikázány byly, vyplatit za ně žalobci přiměřenou náhradu, což je vedle souhlasu spoluvlastníka s přikázáním věci jeden ze základních předpokladů, aby soud přikázání společné věci některému ze spoluvlastníků mohl zvažovat.

Mé tvrzení dokládá i ROZSUDEK jednací číslo: 5 C 43/2016–48 ze dne 23.5.2016 ve stejné věci, tedy zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti Přezletice čp.4

Vzhledem ke skutečnosti, že ani jeden ze spoluvlastníků nemá finanční prostředky na to, aby druhého spoluvlastníka vyplatil, domnívá se žalobkyně /matka/, že nemovitost bude muset být prodána třetí osobě.

v dokumentu PROTOKOL O JEDNÁNÍ před soudem prvního stupně Spisová značka: 21 C 165/2022 ze dne: 18. dubna 2023 (viz příloha, navrhuji jako důkaz) se uvádí:

Zástupce žalované (Mgr. Vencl) uvádí, že tato tvrzení nejsou pravdivá. Pana Vdovičenka nikdy neoznačil za „bílého koně“, označil ho za imaginární osobu, neboť se nikdy nedostavil k žádnému z jednání a jeho psaný projev byl prakticky totožný jako projev žalobce. Od pana Vdovičenka přišel záhy potom, co podíl nabyl, návrh, že chce vyplatit nebo vykoupit. Žalovaná je přesvědčena, že se žalobce dopouští účelových machinací.

tj. sama protistrana zpochybňovala a doposud zpochybňuje převod mého podílu na pana Vdovičenka, nicméně nechápu co má společné můj převod podílu, který jsem před tím neúspěšně nabídl k odprodeji spoluvlastníku s mým záměrem nemovitost užívat..

Jinými slovy – zřízené věcné břemeno nemá hospodářský užitek pro oprávněného ani pro předmětné Nemovité věci, neboť je oprávněný reálně ani nevyužívá.

Jak jsem již mnohokrát uvedl, předmětnou nemovitost samozřejmě chci užívat, jen mi v tom je aktivně bráněno. Mám za to že žádné „jednání v rozporu s dobrými mravy“ nemůže být „odměněno“ tím, že poškozené právo, tady věcné břemeno doživotního užívání, bude zrušeno..

K tomuto chci odkázat na odůvodnění NÁLEZU Ústavního soudu IV.ÚS 541/05 ze dne 4. 12. 2006 (kopie znění v příloze, navrhuji jako důkaz) kde se k předmětu věcného břemene doživotního užívání nemovitosti uvádí:

Věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti opravňuje Z. R. po dobu života bez omezení užívat nemovitost. Protože se jedná o věcné právo, je v tomto rozsahu omezen každý další vlastník nemovitosti. Oprávněnému z věcného břemene je pak třeba poskytnout stejnou ochranu, jakou dává zákon nájmu bytu, který slouží ke stejnému účelu. Protože z povahy věcného břemene vyplývá, že váže každého vlastníka zatížené nemovitosti, nemůže být výměna jejího vlastníka ani v daném případě (dražbou nemovitosti v rámci výkonu rozhodnutí) na újmu osoby z věcného břemene oprávněné.

Námitky stěžovatele směřovaly k aplikaci ustanovení § 336a o. s. ř. obecnými soudy. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že z ostatních věcných břemen (zpravidla zřízených smluvně) a nájemních práv (včetně nájmu a podnájmu nebytových prostor) je vydražitel povinen převzít ta, o nichž soud rozhodne, že jejich osud není možné činit závislým na výsledku dražby, neboť nejen v zájmu osob oprávněných, ale i v zájmu společnosti je nezbytné, aby i tato věcná břemene a nájemní práva nadále zatěžovala prodávanou nemovitost. V takovém případě se i tato věcná břemena a nájemní práva jako závady odečtou od ceny nemovitosti a jejího příslušenství (viz Občanský soudní řád, komentář - II. díl, C. H. BECK, 6. vydání, 2003, ustanovení § 336a, str.1382 a 1383).

Rozhodnutí soudu tedy záviselo na jeho uvážení s tím, že zákon stanoví odlišný režim pro nájem bytů a pro ta věcná břemena, u kterých to určuje zvláštní předpis. Tato břemena a nájemní práva k bytu (neboť jde o zákonem chráněný nájem - srov. § 685 odst. 1 občanského zákoníku) vydražitel musí převzít ze zákona. K hodnotě těchto věcných břemen (závad) se přihlíží již při určení výsledné ceny potud, že částky na ně připadající se vždy odečtou z ceny nemovitostí.

Jak je uvedeno výše, věcné břemeno doživotního užívání sloužící k uspokojení potřeby bydlení fyzické osoby jsou „zákonem chráněným nájmem“ tj. není možná je „jen tak“ a navíc bez finanční náhrady zrušit.

Vzhledem ke znění posledního výše uvedeného odstavce nálezu Ústavního soudu zároveň podávám také odvolání proti bodu I. c) usnesení č. j. 9 E 1/2022-372 ze dne 3.5.2023 ve znění:

I. Soud podle § 336a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění

Z výsledné ceny není odečtena hodnota věcného břemene oceněná znaleckým posudkem na částku 2.955.300 Kč, tj. mám za to že by výsledná cena nemovitosti měla být po odečtení 3.280.300 Kč.

„Dále je třeba vzít v úvahu, že pokud by věcné břemeno v dražbě nezaniklo, potom je reálně ztížena možnost prodeje Nemovitých věcí. Věcné břemeno, tak je zapsáno do katastru nemovitostí, totiž umožňuje oprávněnému bezplatné užívání celého domu, tak i obou pozemků. Případný vydražitel by pak byl zcela vyloučen nejen z užívání Nemovitých věcí jeho osobou, ale neměl by ani možnost Nemovité věci přenechat k užívání jiné osobě, neboť užívací právo z věcného břemene by svědčilo oprávněnému, přičemž by od oprávněného nedostával za užívání Nemovitých věcí žádné protiplnění. Za takových okolností je faktická možnost prodeje předmětných Nemovitých věcí v dražbě významně snížena, ne-li přímo znemožněna.“

Toto opět naprosto neodpovídá realitě. Po celou dobu trvání mého věcného břemene nemovitost užívají i její spoluvlastníci spolu s osobani sprížněnými.

Jak jsem již uváděl na konkrétních případech výše, nemovitost lze opravdu prodat včetně věcného břemene doživotního užívání a to dokonce celé nemovitosti.

Pokud by soud určil cenu nemovitosti po odečtení hodnoty věcného břemene, vyvolávací cena v dražbě by pak byla něco málo přes 2.000.000 Kč, což je cena bytu ve vyloučené lokalitě..

Navíc jak sám dokládá přístup zdejšího soudu, má většinový spoluvlastník větší práva než oprávněný z věcného břemene, kdy na místním šetření ve věci konaném 22.2.2023 nebyl do domu vpuštěn můj zmocněnec, viz PROTOKOL O ÚKONU MIMO JEDNÁNÍ O MÍSTNÍM ŠETŘENÍ

Obecný zmocněnec Jiří Masný, o kterém pan František Hucek sděluje, že mu udělil plnou moc,

nicméně přítomný xxx uvádí, že nechce tohoto připustit do svého domu, neboť

v něm má svoje osobní věci. Obecný zmocněnec oprávněného se místního šetření neúčastní.

„Soud tak uzavírá, že zřízené věcné břemeno ve prospěch oprávněného je tak zcela nepřiměřené jeho výhodě a výrazně omezuje možnost prodat Nemovité věci v dražbě, a tudíž jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby toto věcné břemeno v dražbě zaniklo (dle § 336a odst. 2 o.s.ř.).“

Jak jsem již uvedl, naprosto není jasné kde a v čem by měla spočívat zákonem vyžadovaná nepřiměřená výhoda.

„Zároveň neshledal důvod k tomu, aby k zániku věcného břemeno došlo za současné určení náhrady pro oprávněného.“

Opět viz odůvodnění NÁLEZU Ústavního soudu IV.ÚS 541/05 ze dne 4. 12. 2006.

„Je totiž třeba zdůraznit, že výtěžek z prodeje společné věci bude rozdělen

mezi oprávněného a povinného jako dva podílové spoluvlastníky. Jestliže tedy cena

Nemovitých věcí bude stanovena bez zohlednění věcného břemene, potom i výtěžek

z tohoto prodeje bude vyšší, a tedy ve svém důsledku oprávněný kompenzaci za zánik věcného břemene fakticky obdrží.“

Opět soud netvrdí že by existence mého věcného břemene výrazně stížila prodej nemovitosti, popř. ho znemožnila, pouze že by výsledná cena při dražbě byla nižší.

Co se údajné kompenzace za mé věcné břemeno týče, toto opět nesouhlasí, neboť by 2/3 z hodnoty mého věcného břemene obdržel můj bratr, což považuji za nezákonné, protiústavní a v naprostém rozporu s dobrými mravy.

Dále chci ještě uvést k argumentaci soudu, že nemovitost z titulu věcného břemene neužívám, což je jinak argumentace protistrany od počátku tj. někdy od roku 2015, tato je naprosto mylná.

Je to stejné jako kdybych neužíval nájemný byt a to dokonce z důvodu, že by mi v jeho užívání někdo aktivně bránil a soud nabyl přesvědčení že nájemní smlouva z tohoto důvodu zaniká.

Co se analogie ke zrušení mého věcného břemene týče, tak mi to připomíná fiktivní situaci, kdy mi otec daruje automobil abych s ním nejen teď ale i ve svém stáří mohl jezdit do zaměstnání a na nákupy, tento automobil užívám a chci užívat, nicméně nepřizpůsobivý sousedé kterým se automobil libí a který stojí před mým domem od něj odmontovávají kola a nechají ho stát na špalkách, trestní oznámení a podané žaloby ve věci nemají úspěch, jezdím tedy opět MHD a doufám že někdy opět mi bude umožněno automobil užívat. Po několika letech soudních sporů si sousedé na automobil opět ukradená kola namontují, autem jezdí a parkují na svém dvorku za svým plotem. Když podávám žalobu na určení vlastnictví a přikázání věci mne jako zákonnému vlastníku, soud rozhoduje že auto sice bylo mé, řádně jsem ho platil a mám ho registrované na příslušném registru na mé jméno, nicméně jelikož toto „dobrovolně“ neužívám bude přiřknuto do vlastnictví této problémové rodiny.. Což je naprosto nelogické a celkem smutné.

Dále namítám skutečnost, že v původní věci tj. sp. zn. 3 C 376/ 2018 byla dne 10.4.2022 podána žaloba na obnovu řízení o které nebylo doposud rozhodnuto, mám za to že před pravomocným rozhodnutím o tomto návrhu nemůže soud ve věci zrušení mého věcného břemene rozhodnout, pokud by se tak totiž stalo a soud mé věcné břemeno zrušil, ve věci byla následně povolena obnova řízení, xxx by pak mohl požadovat přiřknutí nemovitosti již očištěné o mé věcné břemeno, takový postup bych samozřejmě považoval za skandální a žádal bych jako poškozený úhradu těch téměř 3.000.000 Kč, na které soudní znalec ocenil mé věcné břemeno.

I. Soud podle § 336a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění

c) výslednou cenu nemovité věci ad a) a jejího příslušenství ad b) částkou: 3.280.300 Kč.

II. Soud podle § 336a odst. 2 o. s. ř. stanoví, že nezaniká věcné břemeno

zatěžující nemovité věci zvedené ve výroku I. písm. a) zřízeného ve prospěch oprávněného

Františka Hucka odpovídající doživotnímu užívání celého domu včetně součástí a

alternativní rozsudek by také mohl být že se sice zrušuje věcné břemeno doživotního užívání, ale za peněžitou náhradu a to v hodnotě stanovené znaleckým posudkem tedy za 2.955.300 Kč, což by jednak zjednodušilo prodej v dražbě a také by to bylo spravedlivé vůči držiteli věcného břemene

odvolání č. j. 9 E 1/2022-372 - 9/9

Na jednání č.j. 20 Co 176/2023- 537 u Krajského soudu v Praze dne 11.10.2023 od 10:30 hod bylo soudem sděleno že není možné při vypořádání spoluvlastnictví zrušit bez náhrady věcné břemeno doživotního užívání.

zvukový záznam z jednání před soudem ze dne 11.10.2023

VĚCNÉ BŘEMENO DOŽIVOTNÍHO UŽÍVÁNÍ, ZRUŠENÍ BEZ NÁHRADY